Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Odboj na Valašsku

Olga Františáková

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Vzpomínky z roku 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Padlí občané Leskovce č.p. u Vsetína  nebo patřící pod Leskovskou farnost v průběhu první světové války:

 

Bělíček Jan narozen 6. 5. 1893 v Leskovci čp. 36, syn Jana Bělíčka (*1860), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Františky, roz. Pokorné (*1869), rolník, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 36, spolu se svými rodiči, nevlastním dědou Martinem Vychopněm (*1850), bratrem Františkem (*1909), sestrami Rozárou (*1898), Boženou (*1900) a Františkou (*1905).

Sloužil na italské frontě, dne 31. 9. 1918 zemřel v gorické nemocnici (dnes Nová Gorica, Slovinsko). Pohřben 1. 10. 1918 v Gorici.

 

Bělíček Josef narozen 7. 4. 1893 ve Valašské Polance čp. 30, syn Josefa Bělíčka (*1859), domkaře z Leskovce a jeho ženy Terezy, roz. Baraňové (*1860), rolník, helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel ve Valašské Polance spolu se svými rodiči.

Sloužil u 3. pěšího pluku, 3. roty, vojín. Padl 5. 5. 1915 u Moszczenice v Haliči. Pohřben 5. 5. 1915 v Moszczenici.

 

Bělíček Josef narozen 23. 8. 1894 (chybně uváděno 25. 8. 1894) v Leskovci čp. 13, syn Jana Bělíčka (*1860), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Roziny, roz. Mikové (*1870), dělník v cukrovaru evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 13 spolu se svými rodiči, strýcem Martinem Mikou (*1873), bratry Janem (*1892), Pavlem (*1900), Antonínem (*1908), sestrami Verunou (*1887), Marií (*1898), Františkou (*1903) a Rozárou (*1903).

Sloužil u 3. pěšího pluku, vojín. Odvelen na ruskou frontu, od 8. 7. 1916 nezvěstný, 8. 7. 1918 prohlášen u Krajského soudu v Novém Jičíně za mrtvého. V seznamu ztrát rakousko-uherské armády ze dne 31. 5. 1918 je uveden jako zajatec v zajateckém táboře Michajlov (Михайлов, dnes Rusko, Rjazanská oblast).

 

Cedidlo Karel narozen 13. 10. 1895 v Leskovci čp. 55, syn Jana Cedidly (*1865), rolníka z Leskovce a jeho ženy Veruny, roz. Mikové (*1873), dělník ve sklárnách, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 55 spolu se svými rodiči, bratry Janem (*1897), Josefem (*1899), Rudolfem (*1900), Františkem (*1908), nevlastním bratrem Pavlem Muchou (*1887), sestrami Emílií (*1902), Rozárií (*1907), Verunou (*1907) a nevlastní sestrou Terezou Muchovou (*1889).

Sloužil u 55. pěšího pluku, vojín. Zemřel 15. 11. 1917 v nemocnici Grizing ve Vídni XIX. (dnes Rakousko). Dne 18. 11. 1917 pohřben ve Vídni 11, oddíl 1, řada 25, hrob číslo 5.

 

Čuba Josef narozen 2. 11. 1876 ve Vsetíně čp. 340, syn Josefa Čuby, gruntovníka ze Vsetína a jeho ženy Anny, roz. Hříbkové, dělník, evangelík helvetského vyznání. Dne 15. 2. 1904 oddán s Annou Vychopňovou (*1879) z Leskovec čp. 70. V roce 1910 bydlel ve Vsetíně, Semetíně čp. 460 spolu se svou manželkou, dcerami Annou (*1904), Marií (*1907), bratrem Janem (*1868), švagrovou Marianou (*1865), synovcem Josefem (*1896), neteřemi Annou (*1894), Františkou (*1899), Rosálií (*1902) a Aloisií (*1909).

Sloužil u 3. pěšího pluku, vojín. Odvelen na ruskou frontu, od 24. 7. 1915 nezvěstný, v roce 1924 prohlášen za mrtvého.

 

Labaj Jan narozen 4. 8. 1877 v Leskovci čp. 18, syn Jana Labaje (*1851), rolníka z Leskovce a jeho ženy Mariny, roz. Šťastné (*1853), rolník, evangelík augsburského vyznání. Dne 12. 2. 1901 oddán s Rozálií Kotrlovou (*1881) z Ústí čp. 43. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 18 spolu se svou matkou, manželkou, syny Janem (*1901), Josefem (*1907), Karlem (*1910), bratry Josefem (*1888) a Pavlem (*1893).

Sloužil u 25. zeměbraneckého pěšího pluku, vojín. Odvelen na italskou frontu a od 25. 10. 1915 nezvěstný.

 

Labaj Jan narozen 19. 11. 1889 v Leskovci čp. 73, syn Martina Labaje (*1857), rolníka z Leskovce a jeho ženy Terezy, roz. Minářové (*1858), dělník na regulaci Bečvy, evangelík augsburského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 73 spolu se svou matkou, bratrem Františkem (*1894), sestrou sestrami Rozárou (*1897), Terezou provdanou Surou (*1881), švagrem Janem Surým (*1874), synovcem Josefem Surým (*1901), neteřemi Boženou (*1904), Marií (*1906) a Františkou Surými (*1910).

O jeho vojenské službě nemáme zatím žádné informace. Rok úmrtí na pomníku není uveden.

 

Machálek Jan1) narozen 25. 4. 1893 v Leskovci čp. 53, syn Pavla Machálka (*1855), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Mariny, roz. Šťastné (*1856), rolník, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 53 spolu se svými rodiči, bratrem Pavlem (*1879), sestrami Terezou (*1888), Rozinou (*1891) a neteří Rozálií Kotrlovou (*1904).

Sloužil nejspíše u 5. hraničářský prapor, vojín. Odvelen na ruskou frontu a od 17. 6. 1916 nezvěstný.

 

Machálek Pavel narozen 25. 1. 1891 v Leskovci čp. 89, syn Pavla Machálka (*1859) gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Kateřiny, roz. Šťastné (*1857), rolník, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 89 spolu se svým otcem a sestrou Annou (*1895). Na stejné adrese, ale ve vedlejším bytě bydlel Jan Bělíček (*1874) s manželkou Marií (*1872) a dcerou Františkou (*1899).

Sloužil u 3. pěšího pluku, 1. roty, vojín. V seznamu ztrát rakousko-uherské armády ze dne 11. 2. 1916 je uveden jako zajatec v Srbsku. Na pomníku uveden rok úmrtí 1914.

 

Masař Jiří1) narozen 21. 12. 1885 v Leskovci čp. 1, syn Jiřího Masaře (*1851), rolníka z Leskovce a jeho ženy Terezy, roz. Muchové (*1846), dělník. Dne 7. 3. 1914 oddán s Aloisií Kociánovou roz. Rypárovou (*1881) z Kunína čp. 7.  V roce 1910 bydlel v Kuníně čp. 6.

Sloužil u 3. pěšího pluku, 2. roty, vojín. Zemřel 26. 8. 1918 v nemocnici Grinzing ve Vídni XIX. (dnes Rakousko) na otok plic po střelné ráně. Dne 30. 8. 1918 pohřben ve Vídni 11.

 

Mucha Jan narozen 2. 5. 1891 v Leskovci čp. 31, syn Martina Muchy (*1865), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Roziny, roz. Ševčíkové (*1869), rolník, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 31 spolu se svými rodiči a sestrami Marií (*1894) a Rozálií (*1901).

Sloužil u 25. zeměbraneckého pěšího pluku, vojín. Zemřel 22. 5. 1915 v polní nemocnici 812 v Čerkasy (Черкаси, dnes Ukrajina) v zajetí. Dne 24. 5. 1915 pohřben na katolickém hřbitově v Čerkasy.

 

Mucha Jan narozen 7. 4. 1898 v Leskovci čp. 15, syn Františka Muchy (*1864), rolníka z Leskovce a jeho ženy Veruny, roz. Masařové (*1866), rolník, evangelík augsburského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 15 spolu se svými rodiči, bratrem Josefem (*1891) a sestrou Annou (*1902).

Sloužil u stavební roty č. 201/14, vojín. Padl 29. 8. 1917.

 

Mucha Josef narozen 30. 3. 1870 v Leskovci čp. 31, syn Jana Muchy (*1830), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Mariny, roz. Šťastné (*1830), rolník, evangelík helvetského vyznání. Dne 21. 11. 1893 oddán s Marinou Vychopňovou (*1874) z Leskovce čp. 51. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 51 spolu se svou manželkou, syny Josefem (*1894), Antonínem (*1902), dcerami Annou (*1898), Rozálií (*1905) a tchýní Terezou Vychopňovou (1849).

Sloužil u 3. pěšího pluku, 8. roty, vojín. Zemřel 3. 9. 1918 v mobilní nemocnici č. 2 v Pergině (Pergino Vasugana, dnes Itálie, oblast Trentino) na selhání srdečního svalu přivoděná válečnou službou. Dne 5. 9. 1918 pohřben na vojenském hřbitově II v Pergině, hrob číslo 724.

 

Mucha Pavel narozen 1. 1. 1887 v Leskovci čp. 55, syn Jana Muchy (*1836), mlynáře z Leskovce a jeho ženy Roziny, roz. Bělíčkové (*1866), dělník, evangelík helvetského vyznání. Dne 28. 5. 1917 oddán s Annou Šafaříkovou (*1891) z Valašské Polanky čp. 138. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 55. Oba rodiče mu zemřeli, tak bydlel se svým nevlastním otcem Janem Cedidlou (*1865), jeho novou manželkou Verunou Cedidlovou (*1873), nevlastními bratry Karlem (*1895, padl 31. 3. 1915), Janem (*1897), Josefem (*1899), Rudolfem (*1900), Františkem (*1908), nevlastními sestrami Emílií (*1902), Rozárií (*1907), Verunou (*1907) a vlastní sestrou Terezou Muchovou (*1889).

Sloužil u 3. pěšího pluku, vojín. Zemřel 23. 9. 1917 na tuberkulózu po zranění dolní končetiny. Dne 25. 9. 1918 pohřben v Leskovci.

 

Staněk Josef narozen 17. 10. 1890 ve Valašské Polance čp. 113, syn Jana Staňka (*1866), domkaře z Valašské Polanky a jeho ženy Mariny, roz. Stehlíkové (*1864), dělník na parní pile, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel ve Valašské Polance čp. 24 spolu se svými rodiči, sestrami Františkou (*1896), Annou (*1899), Marií (*1901) a Antonií (*1910). Na stejné adrese, ale ve vedlejším bytě bydlela Anna Kovářová (*1872) se svou matkou Annou Kordovou (*1842), syny Karlem (*1902) a Aloisem (*1908) a dcerou Františkou (*1897).

Sloužil u 8. zeměbraneckého pěšího pluku, 11. roty, vojín. Zemřel 17. 6. 1915 u obce Koman (dnes Slovinsko) po úderu blesku. Dne 18. 6. 1915 pohřben v Komenu.

 

Ševčík Jan narozen 13. 3. 1889 v Leskovci čp. 51, syn Martina Ševčíka (*1863), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Roziny, roz. Vychopňové (*1869), dělník ve výrobě cihel, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 12 spolu se svými rodiči, bratry Josefem (*1890) a Pavlem (*1895) a sestrami Františkou (*1893), Annou (*1899), Rozalií (*1903) a Marií (*1909).

Sloužil u 8. zeměbraneckého pěšího pluku, 2. roty, vojín. Zemřel 28. 1. 1918 v mobilní nemocnici č. 205 v Piovege na průstřel hrudníku. Dne 29. 1. 1918 pohřben v Piovege.

 

Šťastný František narozen 17. 12. 1886 v Leskovci čp. 24, syn Josefa Šťastného (*1865), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Mariny, roz. Muchové, dělník na stavbě, evangelík augsburského vyznání. Dne 2. 5. 1910 oddán s Marianou Hovořákovou (*1884) z Prlova čp. 89. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 56 spolu s manželkou a dcerou Boženou (*1910). Na stejné adrese, ale ve vedlejších bytech bydlel otec, nevlastní matka Veronika (*1874), bratři Jan (*1897), Karel (*1906), sestry Veronika (*1893) a Rozára (*1903). V dalším bytě bydlela Anna Lukášková (*1853) se synem Janem (*1888) a dcerou Marií (*1883).

Sloužil u 3. pěšího pluku, vojín. Padl 2. 7. 1916 nejspíše u obce Kolosova (Колосова, dnes Ukrajina).

 

Šťastný Josef narozen 6. 4. 1898 v Leskovci čp. 78, syn Štěpána Šťastného (*1866, padl 27. 11. 1915), domkaře z Leskovce a jeho ženy Mariny, roz. Masařové (*1868), nádeník, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 78 spolu s rodiči, bratry Janem (*1892), Františkem (*1900), Antonínem (*1903), Pavlem (*1908) a sestrami Annou (*1895) a Rozálií (*1905).

Sloužil u 10. pluku horských myslivců (10. horského dělostřeleckého pluku), vojín. Zemřel 21. 4. 1918 v polní nemocnici 106 Camporovere. Dne 23. 4. 1918 pohřben na hřbitově v Camporovere.

 

Šťastný Štěpán narozen 15. 11. 1866 v Leskovci čp. 78, syn Kateřiny Šťastné, nádeník, evangelík helvetského vyznání. Dne 21. 11. 1892 oddán s Kateřinou Masařovou z Leskovce čp. 1 (*1868). V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 78 spolu s manželkou, syny Janem (*1892), Josefem (*1898, padl 21. 4. 1918), Františkem (*1900), Antonínem (*1903) a Pavlem (*1908) a dcerami Annou (*1895) a Rozálií (*1905).

Sloužil na italské frontě, dne 27. 11. 1915 padl u Zagoře (dnes Slovinsko). Pohřben na dolním hřbitově u Monte Santo (Světa Gora, dnes Slovinsko).

 

Vašík Josef2) narozen 25. 6. 1887 v Novém Městě na Moravě čp. 31, syn Josef Vašíka, nádeníka z Nového Města na Moravě a jeho ženy Anežky, roz. Preislerové, dělník, baptistického vyznání. Dne 18. 10. 1910 oddán s Františkou Mynaříkovou (*1887) z Leskovce čp. 23. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 23 spolu se svojí manželkou, tchánem Josefem Mynaříkem (*1845), tchýní Růženou Mynaříkovou (*1846) a švagrem Janem (*1878).

 O jeho vojenské službě nemáme zatím žádné informace. Zemřel 14. 3. 1917 ve vsetínské nemocnici.

 

Vychopeň Jan narozen 28. 8. 1879 v Leskovci čp. 28, syn Jiřího Vychopně (*1850), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Anny, roz. Muchové (*1860), rolník, evangelík augsburského vyznání. Dne 15. 2. 1904 oddán s Marií Vychopňovou (*1881) z Leskovce čp 33. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 28 spolu se svou matkou, manželkou, synem Antonínem (*1904), dcerami Marií (*1906), Annou (*1908) a bratrem Josefem (*1887, legionář).

Sloužil u 25. zeměbraneckého pěšího pluku, 10 roty, vojín. Raněn na ruské frontě. Zemřel 27. 12. 1914 v nemocnici v Lipníku nad Bečvou. Dne 30. 12. 1914 pohřben na hřbitově v Leskovci.

 

Vychopeň Josef narozen 27. 3. 1879 v Leskovci čp. 54, syn Josefa Vychopně, pasekáře z Leskovce a jeho ženy Anny, roz. Labajové, dělník v továrně na nože, evangelík helvetského vyznání. Dne 27. 5. 1906 oddán s Marií Šimkovou (*1877 původem z Chropyně) ze Vsetína čp. 362. V roce 1910 bydlel v Ústí čp. 44 spolu se svojí manželkou, synem Josefem (*1910) a dcerou Marií (*1908). Na stejné adrese, ale ve vedlejším bytě bydlel Josef Fojt (*1855) jeho manželka Rozálie (*1853), synové Karel (*1890), Pavel (*1892) a Antonín (*1899).

Sloužil u 25. zeměbraneckého pěšího pluku, 12. roty, posléze přiřazen k 37. zeměbraneckému pěšímu pluku, vojín. Padl 26. 10. 1917.

 

Vychopeň Pavel narozen 14. 3. 1887 v Leskovci čp. 57, syn Pavla Vychopně (*1861), domkaře z Leskovce a jeho ženy Anny, roz. Šefčíkové (*1856), dělník na stavbě dráhy, evangelík helvetského vyznání. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 92 spolu s rodiči a sestrou Marií (*1890).

Sloužil u 3. pěšího pluku, vojín. Odvelen na ruskou frontu, od 16. 7. 1916 nezvěstný. V roce 1924 prohlášen za mrtvého.

 

Zgarba Jan1) narozen 9. 1. 1876 v Leskovci čp. 45, syn Jan Zgarby (*1848), gruntovníka z Leskovce a jeho ženy Kateřiny, roz. Hrtáňové (*1854), rolník, evangelík helvetského vyznání. Dne 15. 5. 1899 oddán s Kateřinou Muchovou (*1876) z Leskovce čp. 38. V roce 1910 bydlel v Leskovci čp. 35 spolu se svojí manželkou, syny Janem (*1904), Josefem (*1906), Františkem (*1910), dcerami Františkou (*1900), Rozálií (*1902), Marií (*1909) a švagry Pavlem Muchou (*1885) a Martinem Muchou (*1887).

O jeho vojenské službě nemáme zatím žádné informace. Zemřel 05. 11. 1918 v Leskovci na zápal plic (chřipka). Dne 20. 11. 1918 pohřben na hřbitově v Leskovci.

 

Někdy bývá asi milně uváděn i František Zapletal, který z největší pravděpodobností pocházel z jiné obce podobného jména.   

Z obce Leskovec  z celkového počtu 582 obyvatel narukovalo 88 mužů. Mezi padlé lze uvést i pana učitele Josefa Filipiho narozeného 9.2.1891 v Telecí u Poličky, který zemřel na následky zranění granátem ve Vídni dne  11. 5. 1918 v hodnosti poručíka. Učitel Filipi přišel 1. 1. 1912 ze školy v Halenkově (u Koňaříků)  a odchází z Leskovce č.p. dne 7. 4. 1913 učit do Ratiboře. Zajímavostí je, že ze stejné obce přichází k nám na školu dne 11. 9. 1914 nový učitel pan Vladislav Trávníček narozen 25. 5. 1893 v Telecí u Poličky.

Během bojů utrpěli zranění mimo jiné Jan Juříček (*1887), Josef Juříček (*1887), Tomáš Krchňák (*1884), Tomáš Krchňák (*1874), Pavel Labaj (1893), Štefan Machálek (*1885), Pavel Míka (*1876), Josef Mucha (*1894), Pavel Mucha (*1879), Jan Ševčík (*1882), Jan Šťastný (*1884), Jan Šťastný (*1879), Karel Šťastný (*1877) a Josef Vychopeň (*1880). Spousta jich ale ve výpisu bude chybět.

Za své bojové nasazení byli i někteří občané vyznamenaní, např. 2x Pavel Labaj (1893), Jan Mucha, Jan Šťastný (*1897) a Josef Šťastný (*1874).

Ruskými zajateckými tábory prošli Jan Bělíček z Leskovce čp. 13 – zajatecký tábor Michajlow (Михайлов, dnes Rusko), Martin Hrtáň  čp. 32 – zajatecký tábor Torzhok (Торжок, dnes Rusko), Jan Juříček z Leskovce čp. 96, Josef Labaj z Leskovce čp. 10, Josef Labaj z Leskovce čp. 14– zajatecký tábor Petropawlowsk (Petropavl, Петропавл, dnes kazachstán), Pavel Lukášek z Leskovce čp. 48, Jan Machálek z Leskovce čp. 9, Jan Masař z Leskovce čp. 84, Jan Mucha z Leskovce čp. 7, Josef Mucha z Leskovce čp. 6, Josef Mucha z Leskovce čp. 15, František Řezníček z Leskovce čp. 4, Jan Ševčík z Leskovce čp. 47, Jan Škývara z Leskovce čp. 65, Josef Šťastný z Leskovce čp. 26, Martin Šťastný z Leskovce čp. 58 – zajatecký tábor Ust kamenogorsk (Öskemen, Өскемен, dnes Kazachstán), Jan Talaš z Leskovce čp. 63, Jan Tkadlec z Leskovce čp. 43 a Martin Vychopeň z Leskovce čp. 62.

Italskými zajateckými tábory například prošli Karel Cedidlo (Cedidla) z Leskovce čp. 77 a Jan Vychopeň z Leskovce čp. 70.

Seznam  legionářů  z  naší  obce  naleznete zde .

Prosím všechny návštěvníky tohoto webu, kteří mají nějaké fotky, dokumenty a jiné věci ohledně účastníků 1. světové války, aby byli tak laskavi a spojili se přímo se mnou (babica zavináč leskovec.cz) nebo nechali kontakt nebo dokumenty na Obecním úřadě v Leskovci. Děkuji všem předem.

 

1)

Za upřesňující informace k Janu Machálkovi, Jiřímu Masařovi a Janu Zgarbovi děkujeme jejich potomkovi pana Lukáši Zgarbovi z Chomutova. Díky tomu se potvrdilo, že Jiří Masař byl strýc Františky Juříčkové roz. Masařové, která byla zastřelena a upálena při Leskovské tragédii. Dcera Jiřího Masaře Štěpánka dokonce než se provdala za Františka Zgarbu bydlela společně s rodinou Juříčkovou na čp. 67 a hospodář Jan Juříček (taktéž zastřelen a upálen) jim dělal svědka na svatbě. 

2)

K Josefu Vašíkovi jsme dlouho nemohli najít žádné informace, žádný z pamětníků si na toto jméno nepamatoval, ale nakonec jsme díky panu Mgr. Zdenkovi Pomklovi ze Státní okresního archivu ve Vsetíně našli zmínku o jeho synovi Josefu Vašíkovi, který se narodil v Leskovci dne 21. 6. 1911 a chodil do obecné školy ve Vsetíně a o jeho manželce Františce rozené Minaříkové narozené v Leskovci dne 4. 7. 1887.  Děkujeme také pracovnici oddělení matrik, evidence obyvatel při MÚ ve Vsetíně paní Bc. Renatě Holčákové za nalezení údajů Josefa Vašíka ml. v matrice narozených.

 

 

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 04. 2021