Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Odboj na Valašsku

Olga Františáková

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Vzpomínky z roku 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

 Z.b.V.  - Zur besonderen Wervendung

převzato od autora Jana Drozda

Tato zkratka v překladu znamená – jednotka zvláštního použití. Tento název za 2. světové války označoval dvě různé složky  Wehrmachtu a speciální složku bezpečnostní policie SIPO - Sicherpolizei, jejichž velitelé i někteří členové byli příslušníky SS. Lokálně byly v protektorátě často doplňovány členy Ordnung polizei, Feldpolizei i gestapa. Tato skupina byla na Slovensku označována Einsatzkommando ZbV. (Eisatzgruppen der Sicherheitspolizei und des SD.)
Poprvé se s označením ZbV setkáváme 3. září 1939 v Polsku v rámci Einsatzgruppe ZbV. Byla podřízena SS , která byla nasazena v oblasti průmyslu Horního Slezska. Velitelem byl Obergruppenführer Udo von Woyrsche a SS Oberführer Otto Rasch . ZbV tvořilo čtyři policejní prapory a speciální policejní síly s 350 muži.
ZbV Wehrmacht
 
V rámci Wehrmachtu se však jedná o dvě různé oddělení. Jeden z útvarů  byl přidělen Luftwaffe, ale nejdůležitější část byla přidělena armádě. Na Vrchním velitelství armády OKW byla kancelář, která byla nově vytvořena  v říjnu 1940 a do konce války byla řízena Eugenem Müllerem. Jako nový orgán právních záležitostí v rámci vrchního pozemního velitelství OKH byl podřízen skupině III. generálního Quartermastera, což znamenalo, že byl odpovědný za dodržování trestního práva vojáků, jako je potvrzení nebo zrušení soudních rozsudků, nebo rozhodnutí o žádostech o milost. Byla tvořena třemi oblastmi – polní správa, vojenské právo a vězenská služba.
 
Záškodnické jednotky ZbV
 
Základ diverzního a trestního oddílu Einsatzkommanda  ZbV pochází z divize Brandenburg z které se vytvořil již v roce 1939 záškodnický prapor Sonderverband pro zvláštní – speciální účely. Z těchto útvarů se poté také tvořily Stíhací svazy pro potlačování partyzánské činnosti Otto Skorzenyho.
Speciální jednotky ZbV bezpečnostní policie SIPO (Sicherpolizei) měly velitele z příslušníků SS
a jejich nadřízeným velitelem byl Heinrich Himmler. V mnoha ohledech se jednalo o privilegované oddíly. Dostávalo se jim nejen moderních automatických zbraní a spojovacích prostředků, ale disponovaly také množstvím motorových vozidel i obrněných transportérů. Významným podílem se účastnily společně se Sonderkommandy válečných zločinů nejen v Polsku a SSSR, ale v podstatě v celé Evropě. Jednotky ZbV největší rozsah své represívní činnosti dosáhly zejména na území Slovenska po krachu Slovenského povstání.

 

Zpracoval Drozd Jan, mgr. 5/2020

 

 

Literární a písemné zdroje
 
Philip W. Blood, Hitlerovi banditoví lovci. SS a nacistická okupace Evropy. Potomac Books, Washington 2006
Manfred Messerschmidt ,The Wehrmacht Justice, 1933-1945 . Schöningh, 2005
Sládek Oldřich, Ve znamení smrtihlava, Nacistický protipartyzánský aparát v letech 1944-1945
  Naše vojsko Praha 1991
Černý Vladimír, Protipartyzánské operace na Moravě 1944-45, nepublikovaná disertační práce MU Brno 2006
Krejčí Magdalena, Působení oddílu ZbV 28 na Moravě roku 1945 , nepublikovaná bakalářská diplomová práce, MU Brno 2016
 
 
Vznik Kompanien ZbV v Protektorátu
 
Ihned po vzniku Protektorátu Čechy a Morava nacisté zavedli na obsazeném území nový bezpečnostní systém podle Himmlerova vzoru. Na potlačení odboje a později partyzánů se specializovaly dva nejvyšší policejní útvary. Bezpečnostní služba SD (Sicherheinstdienstu), která zpočátku shromažďovala informace pro odhalení vnitřního nepřítele a vrchní policejní „ředitelství“ tzv. Ordnundgspolizei (ORPO). Tento útvar měl v kompetenci bezpečnostní policii SIPO (Sicherheitspolizei), která se strukturálně bohatě členila na několik specializovaných útvarů zajišťující ostrahu veřejné bezpečnosti. Příkladem je např. SCHUPO (Schutzpolizei) pořádková policie a mnoho dalších úzce specializovaných policejních jednotek. Hierarchicky byla bezpečnostní služba SD nadřízena také gestapu, i když plnila jistým způsobem odlišné úkoly a musela si rozdělit od určité doby své kompetence.  Již v červenci 1942 byl zformován Oberst der Gendarmerie SS-Polizei Regiment 21 v Praze z jednotky Polizei Regiment Mähren, tvořený také z několika dalších samostatných jednotek.
 
V důsledku nárůstu partyzánského hnutí v roce 1944, pořádková policie zformovala proti partyzánům na českém území tzv. roty ke zvláštnímu použití (Kompanien zur besonderen Verwendung) v Holešově a Moravské Ostravě. Jednalo se o mobilní síly zpočátku bez přesně vyhrazené operační oblasti, k jejichž nasazení docházelo podle aktuální potřeby. Mužstvo obou rot čítalo až 150 příslušníků a k dispozici mělo lehké i těžké kulomety, automaty a pušky. Rota se mohla díky množství přidělených vozidel rychle přemístit. Tyto roty ke zvláštnímu použití svou organizací inspirovaly budoucí oddíly ke zvláštnímu použití (ZbV-Kommandos).
 
 
Aktivace policejních jednotek a ZbV-kommandos na Moravě
 
Pro boj s partyzány byly počátkem května obě roty z policejního 21. pluku plk. Georga Attenbergera sloučeny do zvláštního pohotovostního oddílu pro boj s partyzány pod velením kapitána Paula Mietheho. Sídlem policejního regimentu byl Frýdek jehož hlavním operačním prostorem, byla oblast Moravsko-slezských Beskyd.  Tento útvar byl 21. srpna posílen o další Einsatzkommando do Rožnova pod Radhoštěm a po přemístění z Frýdku byl přejmenován po novém veliteli Rudolfovi Ruhsamovi. 

 
ZbV - 1
 
Prvním útvarem ZbV na Východní Moravě byla jednotka ZbV-Kommando 1, která v předchozích letech působila v ukrajinském Rovnu a francouzském Rouenu. Od září do poloviny listopadu sídlila ve Zlíně, poté až do ledna 1945 v Rožnově pod Radhoštěm. Prvnímu oddílu velel SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada Bruno Müller. Opěrné body měla od počátku září nejdříve ve Velkých Karlovicích, Starých Hamrech, Hošťálkové, Strážnici a Frenštátu pod Radhoštěm. Počátkem ledna bylo nahrazeno ZbV 31.
 
 
ZbV - 9
 
Pod velením SS-Hauptsturmführera kriminálního rady Hoffmanna, bylo převeleno také v říjnu 1944 do Rožnova pod Radhoštěm Kommando 9, které se  od ledna 1945 se přemístilo do Frýdku. Opěrné body byly zřízeny v Rožnově, Starých Hamrech, Horní Bečvě, Raškovicích a Lichnově. Tento oddíl si zřídil vlastní  diverzní partyzánskou skupinu, která operovala v Moravsko-slovenském pohraničí
a odešlo ze severovýchodní Moravy až v květnu 1945.
 
 
ZbV - 24
 
Oblast Vizovických vrchů a moravskou stranu Bílých Karpat střežilo ZbV-Kommando 24, jež rovněž mělo zkušenosti s francouzskými partyzány. Jeho novým úhlavním nepřítelem se stala rovněž partyzánská brigáda Jana Žižky. Působení oddílu na Moravě bylo časově vymezeno na září 1944 – duben 1945. Oddílu nejprve velel SS-Obersturmbannführer vládní rada Euben, od počátku roku 1945 kriminální rada Thiemer. Sídlo štábu se původně také nacházelo v Rožnově pod Radhoštěm, od přelomu roku přesídlilo do Valašských Klobouků. Oddíl se opíral o služebny v Horním Lidči, Hovězí, Bojkovicích a Šumperku.
 
Vznik velitelství ZbV ve Zlíně

Zřízením speciálních policejních protipartyzánských jednotek a posílením prostřednictvím ZbV kommand na Moravu stál proti partyzánům nepřítel v podobě tří rot silně ozbrojených mužů. Tyto vojensko-policejní složky se speciálním výcvikem, v době ozbrojeného konfliktu přebíraly velení místních policejních a četnických stanic nad aktuálními operacemi a narušením hranic.  Stávající oddíly pohraniční a celní stráže, které měly hlídat hranici se Slovenskem disponovaly pouze pistolemi a nemohly nijak efektivně čelit partyzánské činnosti, protože neměly jednak ani odpovídající výzbroj a samozřejmě také specializovaný výcvik pro přímý boj s partyzány.
Na základě průniku partyzánů ze Slovenska na Moravu koncem září v katastru Velkých Karlovic, bylo 8. října zřízeno hlavní velitelství ZbV ve Zlíně sdružením oddílů 1, 9 a 24. Bandenbekämpfungsstab der ZbV-Kommandos 1, 9 und 24, Zlín. Velitel  SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada Bruno Müller. 
Po dobrých zkušenostech s novými útvarem Ruhsam, byl vytvořen utvořen policejní pohraniční oddíl Burger čítající 280 mužů. Byl určen pro oblast Bílých Karpat se sídlem v Uherském Brodu. Opěrné body byly v Lopeníku, Bojkovicích, Brumově, Velké, Bílovicích, Koryčanech a Strážnici.
 
Na přelomu prosince a ledna se po neuspokojivých výsledcích se velitelství ve Zlíně rozpadlo pár týdnů po odchodu  ZbV-Kommando 1  do Francie. Celkové velení převzal SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Werner Brandt.
 
 
ZbV - 28
 
Oddělení bylo zřízeno na střední Moravě se sídlem v Letovicích a hlavním cílem bylo zničit sovětskou partyzánskou skupinu Jermak, se kterou si brněnské gestapo nevědělo rady. Nacistům nemohla ujít činnost tak rozsáhlé skupiny a nasadili proti ní úředníky brněnského gestapa, kteří se za pomocí falešných odbojářů snažili proniknout ke štábu Jermaku. Při těchto akcích se angažovali vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott a kriminální komisař Hans Koch. I přes dílčí úspěchy se však gestapo nedostalo do kontaktu přímo s jádrem Jermaku, pouze odstranilo některé pomocníky. Pro pomoc se obrátilo k policejnímu pluku SS 21, který uvolnil stíhací oddíly (Jagdkommanda). V lednu 1945 byla bezpečnost v ohrožené oblasti posílena 5., 7. a 8. rotou II. praporu policejního pluku SS 21. Opěrné body byly vytvořeny v Blansku, Bystřici pod Pernštejnem a Novém Městě na Moravě.
Z Blanska se oddělení přemístilo v dubnu do Přibyslavi.
 
 
ZbV - 31
 
Nové ZbV-Kommando 31, jenž řídil SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader. Komando bylo sestaveno z členů bezpečnostní policie a SD situovaných původně v Bělehradu, kteří pod náporem Rudé Armády Jugoslávii opustili. Operační oblast ZbV-Kommanda 31 byla vymezena původním působením ZbV-1, jednalo se tedy o severovýchodní Moravu v okolí Rožnova, Valašského Meziříčí a Holešova. Další stanice tohoto komanda sídlily ve Velkých Karlovicích, Hošťálkové, Novém Hrozenkově, Valašském Meziříčí, Bystřici pod Hostýnem, Hovězí a Vizovicích. Územní rozsah se však proti původnímu podstatně zmenšil, protože s příchodem stále nových posil se měnilo rozmístění. Střety probíhaly hlavně s 1. čs. partyzánským oddílem Jana Žižky, jenž byl tvrdými zásahy na podzim 1944 značně ochromen.
 
 
 ZbV - 43
 
Bylo zřízeno od ledna 1945 pro oblast jihovýchodní Moravy a jeho sídlem bylo Uherské Hradiště
a koncem dubna Napajedla. Vrchním velitelem byl vládní rada Sturmbannführer SS dr. Werner Brandt, zástupcem velitele Obersturmführer SS Ernst Plüth. Opěrné body byly nejdříve utvořeny
v Koryčanech, Žarošicích a Strážnici. Od února také a Litenčicích, koncem března v Kyjově a v dubnu v Napajedlech.
 
 
  
Personální složení ZbV
 
ZbV-Kommanda na Moravě byly policejně-vojenské útvary, rozmanitého složení sestávající zejména z policejních složek SIPO, často lokálně doplňované také příslušníky gestapa a zejména polní policií (Feldpolizei). Četu tvořilo zhruba třicet mužů a byly v pohraničí doplňovány psovody tzv. Jagdkommandy a spolupracovaly s pohraniční a celní stráží daných oblastí. Někteří velitelé SS prošli speciálním výcvikem a z protipartyzánských bojů ve Francii a Sovětském svazu si odnesli značné zkušenosti.  Přidělení ZbV-Kommand do protektorátu bylo způsobeno také Slovenským národním povstáním, kdy se Frank obával rozšíření povstání na Valašsko, východní Moravu a Uhersko-Brodsko. Oddíly dostal k dispozici velitel bezpečnostní policie a SD v Praze SS-Standartenführer
dr. Erwin Weinmann, jenž je dále přiděloval do klíčových oblastí podle žádostí místních řídících úřadoven policie, četnictva a také gestapa. Jednotky ZbV největší rozsah své represívní činnosti dosáhly zejména na území Slovenska po neúspěchu a úplném krachu Slovenského povstání.

 

Zpracoval Drozd Jan,mgr. 5/2020

 
 
 
 
 

 

Sonderkommandos SD v Polsku

 

Brandenburg Jugoslávie

 

Brandenburg divizion

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 11. 05. 2020