Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

 Na informační tabuli u torza Juříčkovy usedlosti je několik malých nepřesností.

 

 

1)

Jan Juříček se správně narodil 10.2.1895. Odkaz na narození z Leskovské matriky zde . Špatné datum narození se objevuje ve více odborných publikacích. Správné datum narození lze vyčíst i na náhrobku na hřbitově v Leskovci  . Měsíce na náhrobku jsou psány římskými číslicemi.

2)

Jan Juříček ml. se správně narodil 5.11.1926. Špatné datum narození se objevuje ve více odborných publikacích. Správné datum narození lze vyčíst i na náhrobku na hřbitově v Leskovci  . Měsíce na náhrobku jsou psány římskými číslicemi.

3)

Ošetřovatel se správně vč. svých církevních funkcí jmenoval převor fráter Agapitus Oldřich Bláha ne František Bláha.

4)

"Němci s pomocí udavačů zjistili ...". Tato věta je dosti zavádějící, protože udavač byl jenom jeden a to František Bednář, který nakreslil přesné umístění bunkru i polohu Juříčkovi usedlosti (viz. poválečné výpovědi členů brněnského gestapa). Okresní četnický velitel Rudolf Gurecký už jen při svém výslechu, kdy mu byli ukázány nákresy bunkru a jeho poloha potvrdil, že se zde ukrýval i Murzin se Stěpanovem. O tom jak byl Gurecký zdrcený z toho co všechno o Juříčkově mlýnu vědí gestapáci dokládá i dopis spoluvězně pana Antonína Mynáře z Holešova .  Samotný Gurecký byl donucen asistovat při akci v Leskovci, ale naschvál zavedl jižní skupinu do jiné usedlosti (k Martincom Leskovec 91).   

5)

Po prokopání do bunkru nebyl nikdo zabit granáty. Některé odborné publikace píší o zabytém partyzánovy Capelníkovi. Je to špatně převzaté jméno Sapelník. V azbuce písmeno "C" značí v latince "S". V bunkru a ve chlévě zůstaly jen Jan Juříček ml., který se udusil kouřem a kterého vytáhly Oldřich Bláha na příkaz němců a partyzán Oldřich Kaňok, který se z největší pravděpodobností zastřelil sám pod koňským žlabem. Kdo postřelil cestáře Pavla Muchu není známo, ale s největší pravděpodobností to byl jeden ze dvou zachráněných partyzánů.

Za upozornění na drobné nepřesnosti děkujeme návštěvníkovy těchto stránek pod přezdívkou Viliam87.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 23. 11. 2017