Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Protokol s Karlem Wiedermerthem

                     

O P I S

 Oblastní úřadovna Stb.

V Brně, Mozartova 3                                                                                                  v  Brně, dne 16. 10. 1946

 K č. j. 36603ad/46-III.

 

 V ý p i s             z  protokolu býv. krim as. Gestapa  Karla   W i e d e r m e r t h a o 1) známých mu členech brněnského  gestapa.              

 

 . . . . . . . . . . Krim. zaměstnanec   K e r n e r 2)  získal od vyslýchaného konfidenta   B e d n á ř e 3) zprávu, že v jednom mlýně v Leskovci u Vsetína je vybudován přímo ve mlýně bunkr, v němž se mají skrývati partyzáni. Koncem měsíce března 1945 dotali jsme s W a l z b e r g e r e m 4) od přednosty odd. krim.  kom.  L e i s c h k e h o 5) příkaz, abychom obstarali na odpoledne služební vůz, s nímž odjedeme do Vsetína. Při tom nám bylo řečeno, že podrobnosti a instrukce o této služební cestě dostaneme až na místě. Po příjezdu do Vsetína měl náš přednosta odd.  L e i s c h k e  porady na služebně gestapa s vedoucím této služebny a několika důstojníky Schupa. K večeru sjížděli se ke služebně Gestapa do Vsetína 6) členové Schutzpolicie v počtu asi 30-50 osob. V této skupibně osob byla kromě člen§ Schutzpolicie přítomna také část členů Gestapa a brněnské služebny s vedoucím krim. radou  R ö m e r e m, jeho zástupce krim. kom.  K o c h  7) a vedoucí ZbV komanda SS- Hauptsturmführer   S c h r a d e r a 8). K tomu bylo také přibráno několik členů se služebními psy. Před půlnocí byla vedena celá tato skupina  S c h r a d e r e m   ze Vsetína až do Ústí po hlavní silnici, a pak odbočila do leva do lesů. K ránu došla celá skupina do údolí, kde se nacházel  B e d n á ř e m  označený mlýn. Podle rozkazu byl utvořen z členů této skupiny řetěz okolo celého mlýna. Skupina členů brněnského gestapa, mezi nimiž jsem byl i já, obsadila místo na protilehlém svahu tohoto mlýna. Po mé pravé straně nacházel se ve vzdálenosti 6-8 m krim. vrch. as.  W a l z  b e r g e r  , po levé straně v  téže vzdálenosti byl člen Schupa.  Ze svěřeného úseku jsem pozoroval, že z protějšího svahu, z místa , kde byl vedoucí akce   R o m e r 9), vyšla civilní osoba směrem ke mlýnu 10). Za nedlouho potom vyšla tato osoba ještě s jedním mužem, pravděpodobně majitelem mlýna 11) zpět na místo, kde byl  R ö m e r . Po krátké době vrátil se majitel mlýna zpět do budovy, odkud vyváděl pravděpodobně svoji ženu a 2 děti 12), s nimiž odešel pak zpět do protějšího svahu. Krátce nato viděl jsem skupinu osob v civilních šatech, která pod vedením krim. kom.  K o c h a  a  postupovala směrem ke mlýnu. Hned na to bylo slyšeti výstřely jež vycházely z budovy mlýna. Z protějšího svahu, těsně za skupinou K o c h o v o u šel  R ö m e r  s krim. as.  S c h r o t t e m 13)  , který ve vzdálenosti asi 15 m vypálil směrem k budově pancéřovou pěst, která zasáhla roh budovy, kde vybuchla. V té době strhla se přestřelka a podle zvuků výstřelů vycházejících z mlýna jsem zjistil, že partyzáni se pravděpodobně seskupili do bunkru, kde se zabarikádovali. Když na chvíli palba utichla sešel jsem ze svého místa k budově mlýna, kde jsem viděl, že bytové zařízení jako peřiny, šatstvo a jiné drobné věci se nakládají na vozy. Tuto práci vykonávali členové Schutzpolicie. Od jednoho z nich jsem převzal vkladní knížku na obnos 8-10 000 K, která byla majetkem mlynáře. Tuto vkladní knížku jsem po skončení akce odevzdal  L e i s c h k e m u.

     V době, když se toto bytové zařízení odváželo, byl úplný klid a já jsem byl v domění, že je akce skončena. V tom však přišel majitel mlýna a hlásil, že  partyzáni jsou dosud v bunkru. Při rom  R ö m e r o vi hlásili, že ve chlévě, kterým se procházelo do bunkru leží zraněný člen Schupa. Od  R ö m e r a jsem dostqal příkaz, abych společně s W a l z b e r g r e m a několika členy Schupa těžce raněného člena Schupa z chléva vytáhl. Tento člen Schupa , jak jsme na místě zjistili, byl střelen do hlavy a byl již mrtvý. Když jsme tohoto mrtvého člena Schupa nakládali na vůz, bylo slyšeti výstřel a hned na to nářek. Obrátil jsem se a viděl jsem vrch. as.  N o w o k a 14), který si držel předloktí ruky, do níž byl ve chlévě hned po našem odchodu partyzány střelbou z bunkru zasažen.  N o w o k byl na místě ošetřen přítomným vězeňským lékařem Dr.  W a r q u a r t e m 15). V té době slyšel jsem prudkou detonaci a z místa na dvoře, kde jsem stál, viděl jsem krim. as.  S c h r o t t a házeti oknem vedoucí do bunkru, ruční granáty. V jeho blízkosti byl tehdy také kromě jiných krim. vrch. as.   N  o w o k . Zda-li tento házel ruční granáty do bunkru, nemohu přesně uvést. Po nějaké době odešel jsem s mlýna na protější svah, odkud jsem pozoroval, jak  R ö m e r  ještě s jedním členem Schupa vypálili pancéřovou pěst do budovy, v místě, kde se nacházel bunkr. Po výbuchu této pancéřové pěsti nastalo úplné ticho a bylo zřejmé, že odpor partyzánů, ukrytých v bunkru byl zlomen. Podotýkám, že krátkou dobu před tím byla zapálena stodola, která se nacházela v blízkosti mlýna a která do základů vyhořela. Prohlašuji, že já jsem při této akci, jak střelné tak jiné zbraně nepoužil a kromě případu  S c h r o t t a , R ö m e r a  a  K o c h a  není  mě známo , že by byl také někdo jiný z členů naší služebny a nebo z osob mně  známých se činně potírání partyzánů zůčastnil. Před polednem toho dne, kdy se již akce končila, přišel za mnou řidič vozidla Dorazil 16), který přijel vozidlem ze Vsetína. Šel jsem proto k vedoucímu odd.  L e i s c h k e m u a hlásil jsem mu,že  Dorazil přijel se služebním vozidlem.  L e i s c h k e nato se s ostatními známými členy rozloučil a krátce potom jsme pak odjeli přes Olomouc do Brna. Teprve po nějaké době po této akci jsem se od krim. as.  S c h r o t t a  dověděl, že po našem odjezdu byla rodina Leskoveckého mlynáře, tj. žena a 2 děti i s mlynáře, krim. kom.  K o c h e m zastřeleni. Kolik partyzánů se tehdy v bunkru ukrývalo nevím, ale pokud jsem se od ostatních kolegů dověděl, mělo jich tam býti  4-5 osob. Jednoho jsem z nich však při nakládání mrtvého člena Schutzpolicie na vůz viděl na dvoře ležeti mrtvého. Jednalo se o partyzána, který se pokusil z bunkru utéci, byl však při tom někým buď z členů Gestapa nebo Schutzpolicie zastřelen. Kdo toho partyzána , přesně nevím, zastřelil, domnívám se však, že tak mohl učiniti krim. kom.  K o ch , nebo krim. as.  S c h r o t t , kteří oba se svými skupinami byli pověřeni přímou akcí při potírání partyzánů. Jinak k tomuto případu nemohu nic více udati …..

 

Cm. Fintes  v. v.                                                                                                             Vyslýchaný: Wiedermerth Karel v.r.

 

Za správnost opisu:   F i n t e s v.r.

Za správnost opisu:

 

Závodčí S N B                                                                                                                                                                                                            

Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde .
 

1)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

2)

kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 - ?) - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.

3)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – důstojník čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. František Bednář byl oddán s Evou Bednářovou, se kterou měl pět dětí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech .  Vice o této osobě zde .

4)

vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (?),  přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.

5)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouhá 10b Brno - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

6)

sídlo gestapa na Vsetíně bylo umístěno v prvním patře nové radnice na Horním náměstí naproti Vsetínskému zámku.

7)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pisárky 10, Brno – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke <Schmiedke>). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu.

8)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu.

9)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Černě, okr. Dortmund - ?), U botanické zahrady 36, Brno – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska).

10)

asi Jan Lukášek (16. 5. 1988 - ?) - Leskovec 91, zemědělský dělník, čeledín.

11)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec č.p. 67 – majitel usedlosti. Syn Martina Juříčka gruntovníka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny Juříčkové (rozené Machálkové), vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy Juříčkové rozené Muchové, Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny Machálkové (rozené Martincové). Záznam o narození v Leskovské matrice . 

12)

Františka Juříčková, rozená Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky Masařové (rozené Kotrlové) ze Střelné. Záznam o oddání v Leskovské matrice . 

Jan Juříček ml. (5. 11.1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67  – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

13)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?) Silniční 39a, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). Jeho poválečný osud není znám.

14)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

15)

standartenführer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedoucí lékař interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

16)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10.  1946 Brno) - řidič gestapa Brno referát I G 2.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 03. 2018