Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Vyšetřovací zpráva sepsaná dne 26. července 1946

                      

Oblastní úřadovna Stb.
Brno-Mozartová ul. 3                                                                                                  Brno, dne 26. července 1946
 
Číslo:  1074/1946-ad.
 
Věc:    Vyvraždění a vypálení partyzánského
            lazaretu v Leskovci, okr. Vsetín – šetření.
 
 
 
Z p r á v a.
 
    Dne 6. Dubna 1946 byl zaslán ZNV v Praze zemskou úřadovnou státní bezpečnosti v Praze II  pod č.j. 51/46/taj velitelství stanice SNB ve Vizovicích přípis týkající se vyvraždění a vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci u Vsetína. Tato úřadovna v tomto přípise žádá hlavně přezkoušení údajů býv. partyzána  Oldřicha   B l á h y 1) t.č. ošetřovatele v nemocnici Milosrdných bratří v Praze 1, který ošetřoval partyzány ve zmíněném lazaretu a celou gestapáckou akci přežil, a který udává, že prozrazení tohoto partyzánského lazaretu v Leskovci  měl provést „ Malý Franta“, správně František   B e d n á ř 2), býv učitel na Frýdecku. Dále uvádí, že před malým Frantou dle jeho doslechu v Leskovci měli  partyzáni a sice Oldřich  K a ň o k, 3) nějaký  Jenda 4) a Tonda   F o l t ý n  5) uprchnout z Ostravska, ježto odtamtud  pocházeli a obávali se  B e d n á ř o v a  prozrazení. Tonda   F o l t ý n  měl prý v  Mor.Ostravě před odchodem do  Leskovce  prováděti  udavačství a když se obával prozrazení odejel do Leskovce a tam se ukryl mezi partyzány. Ihned po osvobození naše území Rudou armádou obdržel prý   F o l t ý n místo ve Vizovických pálenicích jako správce a jelikož se na něj prozradilo udavačství, které prováděli v Mor. Ostravě, byl zatčen a nachází se někde ve vyšetřovací vazbě.
    Jelikož  býv. partyzán    F o l t ý n  se nachází ve vazbě krajského soudu trestního v Mor. Ostravě byl odeslán přípis velitelství SNB ve Vizovicích služební cestou ŘNB-Obl.úřadovně Stb. V Mor. Ostravě za účelem dalšího šetření. Tato úřadovna vyslechla ve věci partyzána  Ant.   F o l t ý n a, který se nachází  t.č. ve vazbě krajského soudu trest. V  Mor. Ostravě, který mimo jiné ve své protokolární výpovědi udává, že Oldřicha    B l á h u   ošetřovatele poznal u rodiny  J u ř í č k o v é v Leskovci u Vsetína na jaře roku 1945. B l á h a byl ošetřovatel partyzánského lazaretu a ke skupině partyzánů „Murzina“ 6)přišel v únoru 1945. Zda lazaret partyzánů v Leskovci u Vsetína prozradil konfident gestapa „Malý Franta“, správně František   B e d n á ř, býv. řídící učitel z Karpentné u Českého Těšína není   F o l t ý n o v i  známo.  Také mu není známo, kdo celý případ u úředníků gestapa vyšetřoval a kdo by tento případ býv. německým úřadem nebo jeho orgánům mohl prozraditi. F o l t ý n   popírá se vší rozhodností, že by sám vyzdradil partyzánský lazaret gestapu a prohlašuje, že v době této akce nebyl ani v Leskovci u Vsetína přítomen, poněvadž se zabýval jinými destrukčními pracemi v obvodě města Vsetína a obce Hošťálkové. Dále   F o l t ý n  udává, že slyšel, že celou  tuto akciprozradil jistý býv. poručík četnictva, které ho zná pod krycím jménem „ D a v i d „ 7) ( viz protokol výpovědi listy č. 1 – 3 ).       Dále byla u Obl úřadovny  Stb. V Mor. Ostravě vyslechnuta býv. konfidentka gestapa Jiřina   M u c h o v á 8) t. č. ve vazbě krajského soudu trest v Mor. Ostravě , která mimo jiné udává, že o partyzánském lazaretu v Leskovci u Vsetína sice věděla, avšak kdo celou tuto akci prozradil nemůže udati, jelikož v době, kdy se stalo vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci byla prý uvězněna ne věznici brněnského gestapa v Kounických kolejích v Brně-Žabovřeskách. ( viz protokolární výslech listy č. 1 – 4 ).
    Po vyšetření zaslala Obl. úřadovna v Mor. Ostravě tento přípis zdejší úřadovně k dalšímu zpracování a přímému vyřízením  s tím, že výslechy tam zajištěných příslušníků býv. služebny Gestapa v Mor. Ostravě býv. krim. komisaře Karla   C o r d e s e  9) a býv. krim. zaměstnance  Jindřicha  W a g n e r a 10), bylo zjištěno, že celou akci proti partyzánům v Leskovci u Vsetína prováděla jejich nadřízená služebna gestapav Brně pod vedením krim. rady   K o z l o v s k é h o 11), krim rady   R ö m e r a 12) a krim. komisaře  Kurta   L e i s c h k e h o 13)  za pomoci ochrané policie a zvláštního velitelství, které bylo zřízeno za účelem potírání partyzánského odboje býv. protektorátu ( ZbV- Komanndo).
    Na základě tohoto přípisu byli u zdejší úřadovny vyslechnuti k věci vypálení a vyvraždění partyzánského lazaretu v Leskovci u Vsetína  následující   zde zajištěni členové brn. Služebny Gestapa:     Krim. komisař  Kurt   L e i s c h k e , ve své protokolární výpovědimimo jiné uvádí, že po zatčení konfidenta brn. Služebny  Gestapa  Františka   B e d n á ř e ( který pracoval pod krycím číslem B-35 ) a t o v listopadu 1944 učinil tento při výslechu také údaje o jednom krytu, který si po dohodě s konfidentem Gestapa  Františkem   Š m í d e m  ( B-105) 14) zařídil v jednom mlýně v Leskovci u Vsetína. Tento kryt měl jim sloužit v případě, kdyby se Gestapo dovědělo o jejich ilegální práci s parašutistou „ P e t e r e m 15)„, jako úkryt . B e d n á ř  prohlásil také, že mlynář s tímto úplně souhlasil a dal jim k dispozici stavební materiál. O přesné poloze tohoto krytu  vypracoval   B e d n á ř také podrobný situační plán, takže nebyla žádná pochyba o tom, že by údaje  B e d n á ř o v y  byly nesprávné. Výslechem   B e d n á ř e o jeho vztahu k ilegálnímu NV ve vsetínském  okrese byl také jmenován četnický okresní velitel ve Vsetíně, četnický poručík  B u r e c k ý 7) , jako spolupracovník a jako spojka k partyzánům.  Když koncem roku 1944 počalo  ve Vsetíně zatýkání, onemocněl náhle  B u r e c k ý  a uchýlil se ku svým známým do nedaleké obce východně od Vsetína 16), aby se tak ukryl před zatčením. Teprve u příležitosti nařízení lékařské prohlídky byl asi v únoru 1945 na zemském četnickém velitelství a po krátkém výslechu byl zároveň  s  B e d n á ř e m  předán  referátu  IV-2a brn. Služebny Gestapa k dalšímu šetření. Po dalším vyšetření byla vedoucím oddělení krim. radou R ö m e r e m a vedoucím referátu krim. komisařem K o c h e m  umluvena a sestavena akce proti úkrytu partyzánů v Leskovci, která  byla provedena koncem března a nebo počátkem dubna 1945. Krim, komisař L e i s c  h k e byl do této akce rovněž zařazen a obdržel rozkaz informovati na odbočce služebny Gestapa vedoucího ZbV-Komannda 31 v Rožnově SS-Hauptsturmfürera  S c h r a d e r a 17) ve Vsetíně, jak má provésti  obsazení  severního   úseku s  jeho  Kommandem.  Celou  tuto akci vedl  osobně  krim .rada R ö m e r .Na základě tohoto rozkazu odjel   L e i s c h k e  v předvečer akce s krim. as.  W i e d e r m e r t h e m 18) a jedním dalším úředníkem na jehož jméno se již nemůže vzpomenouti  (snad krim. tajemníkem   S c h i e f e r m ü l l e r e m  19) nebo krim. tajemníkem  K l e m e n t e m 20)  osobním vozem do Vsetína,k terý řídil krim. zaměstnanec  Antonín   D o r a z i l 21). Na služebně Gestapa ve Vsetíně setkal se  L e i s c h k e se   S c h r a d e r e m, kterému podle mapy udělil rozkaz uzavření úseku. S c h r a d r o v o   Kommando čítalo asi 30 mužů. Kromě toho bylo tomuto přiděleno několik psovovdů ze Slezska. Asi kolem půlnoci pochodovalo pak Kommando   S c h r a d e r a  v semknutém útvaru ze Vsetína hlavní silnicí, kde na jedné křižovatce odbočilo levou stranou do lesa. Tento les prošlo a za svítání došlo do jednoho údolí na označené místo, kde se nacházel mlýn. Po příchodu obsadili členové Kommanda ihned svůj vyznačený úsek tak, aby nemohl nikdo od mlýna skrz zajišťovací řetěz projít.  Krátce na to dostavilo se na místo také Kommando  brněnské a obsadilo se svým mužstvem podobně jižní úsek. V tomto úseku bylo také umístěno velitelství, které tvořil  krim .rada   R ö m e r , krim.komisař  K o c h 22). Po jejich příchodu odebral se  S c h r a d e r ke  krim radovi   R ö m e r o v i u kterých se pak zdržoval po celou dobu akce, kdežto   L e i s c h k e zůstal na své místě v lese. Tímto byl jak  L e i s c h k e  ve   své protokolární výpovědi prohlašuje jeho úkol splněn a neměl na dalších opatřeních při probíhající akci sebemenšího vlivu.
    Na osvětlení celého případu  uvádí   L e i s c h k e ve  své protokolární výpovědi dále ještě různé okolnosti, které během provádění akce na vlastní oči viděl. Prohlašuje, že brněnské Kommando bylo mnohem silnější než Kommando vsetínské a že  do brněnského Kommanda byli zařazeni členové brněnské služebny Gestapa z různých referátů, jakož i příslušníci Grentpolizeikommisariatu ze Zlína a Jagdkommanda – Polizeiregimentu  21. Dále byli brněnskou služebnou přibráni do akce ruské Kommando pod vedením člena Gestapa   H i l d e b r a n d a 23), které  patřilo referátu brněnské služebny Gestapa IV-2a.
    Ze svého stanoviště viděl   L e i s c h k e , jak jeden civilista 24), pravděpodobně  Rus se odebral do vedlejšího stavení a vrátil se s jedním mužem, který šel právě do mlýna. Krátkou dobu na to šli pak oba s mlynářem na velitelství Kommanda. Poté se vrátil mlynář opět do mlýna v zápětí přišel zpět s obyvateli domu, pravděpodobně jeho rodinou a odebral se na okraj lesa, kde se nacházelo velitelství  Kommanda. Po jeho příchodu vyrazil krim. komisař  K o c h   se svou skupinou v počtu asi 5  nebo  6  mužů z naproti ležícího svahu proti mlýnu. Když tato skupina se blížila k mlýnu  slyšel L e i s c h k e   jednotlivé  rány, které byly vystřeleny pravděpodobně z mlýna. K o c h   se svou skupinou se ukryl proto ihned do blízského křoví a krátce na to vystřelil   K o c h  proti budově proti pancéřovou pěst. Poté se blížila  jeho skupina jednotlivě k mlýnu. Za nimi se dali do pohybu i ostatní skupiny . Pak následovala znovu střelba. Partyzáni se po této střelbě stáhli do krytu ve mlýně, odkud počali na postupující proti mlýnu stříleti. Akce trvala celé dopoledne a během této bylo  také vhozeno několik ručních granátů větracím komínem vedoucí do krytu, aby tak vykouřili z tohoto partyzány. Mezi tím se podařilo několika příslušníkům brněnského Kommanda mezi nimiž byl  krim. rada   R ö m e r ,  Dr Marquort 25) vniknout na dvůr mlýna. Jelikož chtěl   L e i s c h k e  zjistiti  zda-li uzávěra ještě trvá, odebral se ze svého stanoviště do údolí za   S c h r a d e r e m,  kde se dověděl, že tato ještě trvá, jelikož se partyzáni nachází ještě v úkrytu a tvrdošíjně se brání. Na této cestě mohl býti   L e i s c h k e  jak  sám prohlašuje jedním partyzánem zastřelen, čemuž zabránil jeden mu neznámý příslušník Kommanda, který tohoto partyzána zastřelil. Po  rozkazu  S c h r a d e r a  vrátil se  L e i s c h k e  na své původní stanoviště a do blízkosti mlýna se až do skončení akce nepřiblížil. Pak ze svého stanoviště L ei s c h k e   viděl, jak z mlýna odvážejí dva povozy z různým  prádlem, poživatinami a bytovým zařízením. Asi v poledních hodinách počala hořeti stodola a od této se rozšířil oheň na obytný dům. Kdo stodolu zapáli  není   L e i s c h k e m u  známo. V poledních hodinách byla uzávěra okolo usedlosti odvolána a jednotlivá Kommanda  se shromažďovala k odchodu.  L e i s c h k e   se  odebral ke svému osobnímu vozu do Leskovce, kde ho čekal řidič  Antonín   D o r a z i l. Společně  s   W i e d e r m e r t h e m  a  S c h i e f e r m ü l l e r e m  a  nebo Klementem odjel pak osobním vozem přes Vsetín, Olomouc zpět do Brna.
    Při dodatečném rozhovoru o této akci s krim. komisařem  A r m b r e c h t e m 26)  na brněnské služebně Gestapa dozvěděl se   L e i s c h k e  , že této akce se také zúčastnil četnický poručík  G u r e c k ý , který se tehdy nacházel ve vazbě Gestapa.  G u r e c k ý prý ukazoval brněskému Kommandu cestu k mlýnu. Osobně ho L e i s c h k e na místě neviděl. Kromě již shora uvedeného partyzána, který byl zastřelen v blízkosti   L e i s c h k e h o  padl údajně ještě jeden partyzán v boji a to v budově a další spáchal sebevraždu zastřelením. Jména zastřelených partyzánů nemůže L e i s c h k e  uvésti, ježto mu nejsou známa a tyto se během a po skončení akce nedozvěděl. Kromě zastřelených partyzánů byl postřelen během akce jeden civilista české národnosti, kerý byl odvezen selkým povozem pravděpodobně do nemocnice. První pomoc mu poskytl   Dr.  M a r q u o r t . Dále byla na místě zastřelena rodina mlynáře pro nadržování partyzánům. Podrobnosti nejsou   L e i s ch k e m u  rovněž známy. Akce se zúčastnili podle údajů   L e i s c h k e h o následující členové Gestapa: krim. rada R ö m e r, krim. komisař  K o c h , krim. komisař  A r m b r e c h t , Dr.  M a r q u o r t , krim komisař  S c h r a d e r, krim tajemník N o w o k 27), krim tajemník   S c h r o t t 28) , vrch. Krim. tajemník  M a  y e r h o f e r  Vincenc 29), krim. zaměstnanec   W i t t m a n n 30) a mnoho dlaších členů Gestaapa z brněnské služebny na jejichž jména si   L e i s c h k e  nepamatuje včetně zv. Ruského Kommanda. Při akci padl také jeden policejní úředník Jagdkommanda – Polizeiregimentu  21  a  krim tajemník  N o w o k byl raněm na nadloktí. ( viz protokolární výslechy listy č. 5-21).
    MUDr  Walter   M a r q u o r t 30), býv. policejní smluvní lékař brněnské služebny Gestapa ve své protokolární výpovědi uvádí, že byl jednoho večera na jaře 1945 služebnou Gestapa telefonicky vyrozuměn, aby byl  připraven, že se zúčastní v noci jedné akce. V nočních hodinách odjel s ostatními členy brněnské služebny Gestapa do Zlína, kde bylo přibráno několik úředníků. Odtud se jelo do jedné vesnice  na jméno si již dnes nepamatuje, kde vystoupili a odebrali se pěšky k jednomu mlýnu, který se nacházel v údolí. Vedl je jeden vězeň, jehož jméno nezná. Po jisté době zjistili, že jdou špatným směrem a proto byli dva členové Gestapa posláni do přilehlé obce pro jednoho občana, který by je vedl správným směrem. V časných hodinách ranních bylo dosaženo za pomoci přivedeného neznámého občana hledané místo, kde se nacházel mlýn, který byl ihned obklíčen. Kromě 70 až 80 členů gestapa zúčastnila se této akce ochraná  policie.  M a r q u o r t  se může dnes vzpomenouti na následující členy Gestapa, kteří  se této akce zúčastnili: R ö m e r , K o c h , N o w o k , S c h r o t t , E n g l e r 31) a jeden ruský neznámý Ukrajinec.  M a r q u o r t obdržel po příchodu od krim rady   R ö m e r a rozkaz zříditi v lese na místě vzdáleném asi 150 m od mlýna obvaziště. Je mu známo, že byl jeden muž  ze sousedního domu poslán   R ö m e r e m do mlýna, který obdržel od něho před odchodem patřičné pokyny. V době,  kdy  M a r q u o r t  zaařizoval obvaziště došlo ke střelbě a byly vystřeleny dvě protipancéřové pěsti, která  jak  později zjistil vystřelil krim. komisař  K o c h . Když střelba trvala již delší dobu, bylo  M a r q u o r t o v i  sděleno, že zaměstnanec gestapa  N o w o k je raněna že ho má ošetřiti. Během lékařského ošetřování vyprávěl mu  N o w o k , že partyzánio jsou ukryti ve stáji a že jsou raněni. Po nějaké době byl   M a r q u o r t  zavolán k jinému raněnému, avšak nevzpomíná si jestli se jednalo o civilní osobu  32), která byla raněna do ramene nebo  Schutzpolicistu, který byl raněn do hlavy a který asi po jedné hodině zemřel. Civilistovi poskytl první pomoc a nechal  jej dopraviti selským povozem do nemocnice . Před ukončením palby  přesunul   M a r q u o r t svoje obvaziště do vzdálenosti asi 30 až 40 m vnějšího palebního okruhu.Z nového stanoviště viděl po malé chvíli hořeti stodolu. O zastřelení rodiny mlynářovi se dověděl   M a r q u o r t ještě na místě. Později, když se dotazoval   K o c h a  na tuto událost odpověděl mu, že to není pravda, že  rodina  J u ř i č k o v a  byla předána ochrané policii a že přijdou do vazby, ježto se se všemi musí provésti protokolární výslechy. M a r q u o r t  prý neviděl žádného zastřeleného a také mu nikdo nenařídil  zjistit smrt některého z nich. Dále uvádí, že se přesně nevědělo, kolik se v krytu ukrývalo partyzánů ke konci akce, když již nebyl kladen žádný odpor , byl učiněn pokus vniknout do krytu. Tento pokus se však pro veliké vedro v krytu nezdařil.  M a r q u o r t  viděl na místě pouze jednoho kouřem začerněného partyzána um kterého zjišťoval smrt. Po skončení akce viděl seděti na stráni 10-15 civilních osob mezi nimi i občana, který jim ukazoval cestu ke mlýnu. Poté dal krim. rada   R ö m e r   členům brněnské služebny Gestapa rozkaz, aby se se svých stanovišť stáhli a důstojníku ochrané policie přikázal postarati se  o dobytek. Ochraná policie zůstala na místě dále.   M a r q u o r t   prohlašuje , že  akce byla skončena po poledni. Po skončení akce  šel   M a r q u o r t  s ostatními  členy  Gestapa asi čtvrt hodiny pěšky k autobusu, kde nasedli a odjeli přes Zlín, kde byla krátká zastávka do Brna. Na konec  svého   protokolu   M a r q u o r t  uvádí, že členové gestapa byli vyzbrojeni automaty, puškami a ručními granáty. Protipancéřové pěsti, které byly na  místě  vystřeleny   M a r q u o r t   neviděl. (viz přiložené protokoly listy č. 20-28.)
    Krim. zaměstnanec  gestapa  Alfred   W i t t m a n n  ve své protokolární výpovědi uvádí, že asi počátkem dubna 1945 byli voláni jednoho odpoledne všichni zaměstnanci oddělení. IV-Rö do jedné kanceláře v předním trachtě brněnské služebny gestapa. Když se v této všichni členové gestapa z tohoto shromáždili, dostavil se do kanceláře krim. rada   R ö m e r   v doprovodu krim. komisaře   K o c h a  a  oznámil všem přítomných, že se všichni musíé dostaviti ve večerních hodinách do služebny, jelikož se pojede v noci služebně ven. Pak oznámil  všem  přítomným , že  se musí míti sebou něco k jídlu. Po skončení reportu v 16. hodin  mohl  jíti  každý domů s podotknutím, že se dostaví o 22. hod, v uniformách služebny gestapa. Cíl cesty byl znám jen vedoucímu transportu a to krim komisaři K o c h o v i, krim. komisaři   L e i s c h k e m u  a krim. radovi   R ö m e r o v i.
    Když se   W i t t m a n n  kolem 21,45 hod. dostavil do služebny bylo již v této shromážděno asi 70 kolegů a další ještě přicházeli, takže kolem 22. Hod. bylo v hale shromážděno kolem 100 osob. Byli tam členové gestapa z odd. I. (Vervaltung), II. (později  IV Ko. A z odd. III. (později  IV -  Rö.) asi o 22. Hod. dostavil se do haly krim. rady   R ö m e r  s krim. komisařem  K o c h e m a profesorem  MUDr  M a r q u o r t e m .  Před budovou gestapa stály připravené již tři autobusy od pouličních drah města Brna, ktré byly řízeny šofery pouličních drah v uniformách řidičů pouličních drah. Jak se tyto jmenovaly  nemůže   W i t t m a n n  udati. Tyto autobusy objednávala jízdní pohotovost brněnské služebny gestapa, na příkaz krim. rady   R ö m e r a.  Všichni členové gestapa byli ozbrojeni puškou s 20 náboji a některý z nich měli sebou svoje vlastní automaty. Mimo těchto zbraní měl každý svoji služební pistoli. Krim. komisař  K o c h  a vrchní krim. as.  S c h t o t t  měli mimo služební pistole ještě každý jednu protipancéřovou pěst. Kolem 22. Hod. dal krim. rady  R ö m e r  po překontrolování  všech přítomných k nasednutí do autobusu a k odjezdu.   R ö m e r , K o c h  a  M a r q u o r t  šli do služebny Gestapa, kde byli očekávani krim. radou   Z i e g l e r e m   33) vedoucím zlínské služebny gestapa a  Grenspolizeikommisariatu. Asi za jednu hodinu po nastoupení několika kolegů ze zlínské služebny a Grenspolizeikommisariatu  dal   R ö m e r rozkaz k odjezdu aniž by byl někomu směr a cíl cesty znám. Po hodinové jízdě zastavil   R ö m e r  autobusy a po vystoupení všech členů Gestapa dal rozkaz k pochodu. V čele šel sám  R ö m e r   s  K o c h e m  a  M a r q u o r t e m   a mezi nimi viděl   W i t t m a n n a ještě nějakého neznámého muže v civilním oděvu, který  ukazoval směr cesty. Jak se později   W i t t m a n n  dověděl, měl to býti nějaký český četnický důstojník, který věděl, kde se partyzáni skrývají. Tento vedl celý transport přes lesy a louky asi 1 hodinu. Šlo se ve skupinách. Když najednou čelo transportu zastavilo, pozorovali všichni jak daleko před čelem transportu někdo signalizuje barevnými raketami. Kdo tyto vystřeluje nebylo nikomu známo. Mnozí z transportu se domnívali, že jsou to znamení partyzánů. Za chvíli po té přišla dozadu od člena transportu zpráva, že tyto rakety vystřelují členové skupiny   L e s c h k e h o , který postupoval k místu určení proti nim. Tyto signály prý měly být smluveny  s R ö m e r e m již na brněnské služebně gestapa. Jelikož členové transportu v žádném autobusu ani v osobní voze   L e i s c h k e h o  neviděli, domnívali se,   L e i s c h k e  se svou skupinou jel z Brna již předem. Po skončení signalizování pokračoval  transport v cestě  dále až k místu, kde se sešli se skupinou, kterou vedl sám krim. komisař   L e i s c h k e   . Tato skupina se pohybovala k místu od Vsetína.   W i t t m a n n  v protokole  ještě poznamenává, že v autobusech, které vyjeli od br. Služebny Gestapa jelo asi 4 nebo 5 ruských příslušníků, kteří spolupracovali s brněnským gestapem a byli oblečeni v uniformě SS. Mluvili mezi sebou jen rusky. Jeden z nich byl oblečen v uniformu  SS-Untersturmführera a byl vedoucím této skupiny. Jména těchto Rusů   W i t t m a n n  nezná.  Když transport dorazil na místo určení se již rozednívalo. Mimo mě přišlo na místo ještě asi 15 až 20 mužů od Stupa. Kdo tyto muže vedl není   W i t t m a n o v i rovněž známo. Po příchodu na místo rozdělil   R ö m e r  přítomné na několik menších skupin, určil jejich velitele a přidělil jim úseky. Velitelem skupiny, kde byl zařazen   W i t t m a n n  byl krim. tajemník  SS – Untersturmführer  Max   K r e m  34)   , který pracoval na oddělení  IV-Rö. Kromě   W i t t m a n n a  a  K r e m a  byl v této skupině krim. as.  P e n i a s  35) . Po rozdělení úseků odešla každá skupina na svoje stanoviště a měla za úkol zadržeti každého, kdo by se pokoušel projít zajišťovacím pásmem. R ö m e r , K o c h , M a r q u o r t  , tlumočník  H i l d e b r a n d,  S c h r o t t , T r i t n e r   36) a pět Rusů šli se svahu dolů do údolí, kde stálo stavení. Před odchodem dal  R ö m e r    K o c h o v i   rozkaz dům se svými lidmi obsaditi, jelikož se v něm podle výpovědi neznámého muže, který šel v čele transportu skrývají partyzáni. K o c h    a   S c h r o t t   nesli sebou jednu protipancéřovou pěst.  W i t t m a n n    dodává, že se s K o c h e m    a  jeho skupinou šel dolů také krim. tajemník   K n i e p p e l b e r k  37) .  Asi za 20 minut poté slyšel   W i t t m a n n n  z údolí nějaký křik a střelbu. Skupina,  ve které byl   W i t t m a n n   seděla v lese  asi 50 – 60 m. Dům viděli s onoho kopce velice dobře, ale co se dělo u tohoto anebo přímo v něm nemohli vidět, jelikož se všechno odehrávalo u jeho vchodu a ten byl z protější strany od nich. Asi za jednu hodinu přišel jak prohlašuje  W i t t m a n n    k jejich skupině  R ö m e r, předal jim neznámého muže a dal jim rozkaz tohoto hlídati.  Krim.  as. se tázal neznámého muže kdo on je a tento jim vyprávěl, že byl zaměstnán v nemocnici ve Vizovicích u Zlína, a že je hledán zlínským gestapem. Dále vyprávěl, že  byl v nemocnici ve Vizovicích zatčen jistý lékař, načež on ze strachu před zatčením uprchl a skrýval se mezi partyzány v tomto stavení. S tímto mužem se bavili asi jednu hodinu , během této rozmluvy, že padl sem tam ojedinělý výstřel a asi za hodinu, že zpozorovali  jak z domu, který byl obléhán se valí kouř. Kdo tento dům zapálil   W i t t m a n n  neví.  Jak se později z vyprávění   W i t t m a n n   dověděl, zůčastnil se střelby za úkryt partyzánů také    H i l d e b r a n d, který měl strojní pušku.
    Podle  výpovědi   W i t t m a n n a  trvala celá tato akce asi 3 hodiny. Dále udává, že během této akce byl postřelen partyzán, jeden tamější   občan, který byl odvezen do nemocnice. Po skončení akce dal   R ö m e r   rozkaz, aby se  všichni  ze svých stanovišť stáhli a shromáždili se u silnice vedoucí kolem stavení, které ještě dohořívalo. Muže, kterého jsme hlídali  převzal  si  R ö m e r   a  posadil jej do svého osobního auta a po nastoupeních všech do autobusů dal se celý proud vozidel na cestu do Zlína. Cestou domů se podle vyprávění  W i t t m a n n a  dověděl, že na místě v domě anebo u domu bylo zastřeleno několik partyzánů. Přesný počet  nemůže   W i t t m a n n  udati. Pokud ví, byl také během akce postřelen do levé ruky  krim. tajemník   N o w o k    , který jel na zpáteční cestě v témže autobuse, kde   W i t t m a n n . Do Zlína přijeli kolem 13. hod., po příjezdu odvezl   R ö m e r   neznámého muže, kterého hlídal   W i t t m a n n  v lese,  do služebny zlínského gestapa. Kolem 15. hod. dal   R ö m e r   k další cestě rozkaz a jelo se do Brna již bez zastávky. Po příjezdu do Brna, byl po odevzdání munice a zbraní rozchod.  ( viz protokolární výslechy listy č. 29-40.).
    Kancelářský pomocník   Jan   P e n i a s , o kterém prohlašuje ve svém protokole   W i t m a n n , že byl také zařazen do jeho skupiny  ve své protokolární výpovědi uvádí, že není pravdou, že se zúčastnil  v březnu 1945 akce proti partyzánům  v Leskovci u Vsetína a že mu také není o této akci ničeho známo. Výpověď kolegy   W i t t m a n n a  prohlašuje za nepravdivou a tuto se vší rozhodnosti popírá  s odůvodněním, že po celou dobu jeho služební činnosti u gestapa nebyl nikdy do žádných akcí, které podnikalo gestapo proti partyzánům  zařazen. Dále prohlašuje, že po celou dobu své činnosti u gestapa neměl nic společného s exekutivní službou, jelikož vykonával jen službu u dálnopisu a službu kancelářskou. Připouští, že se této akce zůčastnili někteří členové z odd. I, jak se později dověděl, ale nemůže konkrétně udati, zda to byla právě tato akce. Že se této akce skutečně nezůčastnil mohou prý nejlépe potvrdit jeho představení policejní insp.   F a h n e n s t i c h   Paul  38) a vrch. pol.insp.  W a n d a h l   Alex  39) , který byl vedoucím osobního oddělení  ( viz protokolární výslech č. 41- 45)
    Na základě výpovědi kancelářské pomocníka  Jana   P en i a s e  byl vyslechnut vrch. pol. insp.   Alex   W a n d a h l , který  byl vedoucím osobního odd. a jeho představeným. Tento ve své protokolární výpovědi prohlašuje, že není možné, aby se jeho býv. podřízený   P e n i a s  akce v Leskovci u Vsetína mohl zůčastniti, jelikož v důsledku jeho dlouhovleklé ledvinové choroby a na základě mu známého lékařského vysvědčení byl tento schopný jen k výkonu kancelářských služeb uvnitř budovy. V důsledku toho nebyl exekutivní služby a nebo různých akcí vůbec zařazován. Dále uvádí   W a n d a h l , že akce v Leskovci u Vsetína musela  býti již předem připravována a členové gestapa, kteří se této akce zůčastnili, že museli býti o tom již předem uvědoměni. Kdyby o této akci byl vyrozuměn jeho podřízený   P e n i a s musel by mu to  určitě hlásiti a on že prý by vzhledem k jeho nemoci musel proti jeho zařazení podati námitky. (viz protokolární výslechy č. 44-46.).
    Krim. zaměstnanec   František   S c h w a r z ve  40) své protokolární výpovědi mimo jiné uvádí, že byl v roce 1945 asi v březnu a nebo v únoru jedním ze svých kolegů upozorněn, že je zařazen do akce proti partyzánům. Akce tato, že se má konati téhož dne večer. Byl prý zařazen místo některého kolegy a současně byl ustanoven jako střelec lehkého kulometu. Odebral se proto podle nařízení domů, převlékl se do uniformy  a vzal si nějaké jídlo a když se asi ve 22. Hod. vrátil zpět do služebny gestapa  stál již před touto autobus pouličních drah města Brna a v něm sedělo již několik kolegů. V hale služebny stáli kolegové    W i e d e r m e t h ,   P e u s  41) ,  C i t o v s k y  42)  , a snad i  K r e n . Od stálé služby si vzal   S c h w a r z tam již připravený lehký kulomet s municí a rovněž si sedl do autobusu. V tomto již seděl kolega   W a l z b e r g e r  43) ,  K r o p á č e k  44) ,  W i e d e r m e r t h  a ještě jiní, kteří byli evakuováni před frontou ze služebny gestapa v Krakově v Polsku.  Jmenovitě je nezná, ale může prý je jmenovati  kolega   W i t t m a n n . Těsně před odjezdem nechal naložit   K o c h  nějakou bednu snad granáty a jednu protipancéřovou pěst, kterou předal   S c h r o t t o v i. Poté si sedl   K o c h  vedle šoféra a byl odjezd. Během příprav k odjezdu se   S c h w a r z  dověděl, že se pojede do Zlína. Cestou mu v autobuse vykládal kolega    W a l z b e r g  e r, že akce na kterou se jede přišla najevo u odd. II-BM-So při výsleších, které prováděl kolega   Františšek   K e r n e r  45) .  Podrobnosti nechtěl  W a l z b e r g e r    S c h w a r z o v i  prozraditi až teprve po skončení akce jelikož vyšetřování bylo vedeno  jako přísně tajné. ( Geheime Reichssache) Kdyyž přijeli do Zlína, kde zastavili před tamější služebnou gestapa, stál již u této nákladní automobil potažený plachtou . Asi za půl hodiny po příjezdu nasedli do toho členové zlínské služebny gestapa a zbývající přistoupili prý do jejich autobusu. Mezi přistoupivšími byli i někteří členové   S c h u p u .  Asi za 30 minut po odjezdu ze Zlína auta zastavila a po vystoupení byli všichni rozděleni do tří nebo 4 družstev. Skupinu do které byl zařazen    S c h w a r z vedl nějaký    L i e n a u s a    nebo   L i e m e n a u s  46) , který již znal pravděpodobně cíl cesty. V téže skupině byli také   W a l z b e r g e r,  W i e d e r m e r t h , K ro p á č e k a  5 členů  Schupa.  Mimo těchto byli do téže skupiny zařazeni ještě další  3 členové gestapa, které   S c h w a r z jmenovitě nezná. Cestou přišli k nějakému stavení o němž se zprvu  domnívali, že jsou již na správném místě. Později se však vysvětlilo, že je to omyl a proto po vysvětlení šlo  se  dále a asi za 1 hod. cesty upozornil  L i e m e n a u s všechny ke klidu , jelikož jsou již na místě. Po zastavení určil   L i e m e n a u s S c h w a r z o v i místo pro umístění lehkého kulometu. Asi ve vzdálenosti 10 až 11 kroků od sebe poznal    S c h w a r z    K r i e g i s c h e  47). Pak dal    L i e m e n a u s   S c h w a r z o v i    rozkaz, že jakmile se počne na levém  křídle od něho střílet, aby se okamžitě přidal se svým lehkým kulometem k této střelbě. Střelba má působiti na partyzány morálně. Když skutečně k této střelbě došlo, zpříčil se mu při výstřelu první dávky hlavní náboj.  Kolega   M a i e r h  o f e r, který byl jeho pomocníkem mu poté vynadal, že musí táhnout nazpět plné zásobníky  střeliva. L i e m e n a u s   jim pak vykázal nové místo, kde měli závadu na lehkém kulometu odstraniti. Toto nové stanoviště bylo vzdáleno asi 100 m nebo méně od mlýna. Na louce před stavením viděl státi    S c h w a r z  , R ö m e r a,  K o c h a,   S c h r o t t a, H i l d e b r a n t a  a   Dr.  M a r q u o r t a. Mezi nimi viděl ještě 2 ženy a jednoho muže, kteří byli pravděpodobně vyslýcháni. S c h w a r z  přišel se svým lehkým kulometem až k nějakému mostu, kde již bylo několik členů gestapa a Schupa jako záloha. Při této skupině pokoušel  se    S c h w a r z závadu na lehkém kulometě  odstraniti a zdržel   se u této aniž by kulomet opravil až do úplného skončení celé akce. Mezi tím slyšel občas střelbu a vystřelení protipancéřové pěstě. Kolem sebe viděl projeti nějaký hospodářský povoz řízený civilistou, kerého doprovázel jeden Schutzpolicista. Za malou chvíli jel povoz nazpět a vezl přikrytou nějakou mrtvolu. Neviděl tedy o koho se jedná, cestou domů se však v autobuse dověděl, že to byl mrtvý člen  Schupa. Po  skončení celé akce stáhli se všichni členové gestapa na jedno místo. V tuto dobu bylo asi 12 hod. Odtud šli po skupinkách k autobusům, které na ně čekaly v blízské osadě. Cestou domů prý v autobuse kolega   W i e d e r m e r t h vyprávěl, že byla mezi partyzány a členy gestapa přestřelka, při které bylo stříleno na kolegu  R a d i f a  48). R a d i f prý zachránil před odstřelením   S c h r o t t a, který partyzána ještě včas zahlédl a tohoto zastřelil. Dále vyprávěl  W i e d e r m e t , že nějaký člen ZbV-Kommanda zhotovil Gestrektelladung  tj. na kus prkna přivázal odjištěné ruční granáty. Poslední granát byl neodjištěn a na tomto bylo připevněno nějaké zapalovací zařízení. Toto prkno pak hodil oknem do sklepa, kde byli ukryti partyzáni. Dále   W i e d e r m e r t h   vyprávěl, že   K o c h  zapálil stavení a že mu vytýkal, že je škoda auta, které stálo pod kůlnou a které shořelo. Během akce byl zastřelen jeden člen  Schupa a kolega   N o w o k byl zraněn do ramene. Jako odvetu za toto zapálil prý   K o c h  i ostátni části usedlosti. Nakonec   S c h w a r z uvádí, že do Brna před služebnu přijeli autobusy asi kolem 19 nebo 20 hod. Cestou domů nařídil   K o c h  v autobuse, aby po příjezdu byly odevzdány zpět do skladiště všechny zbraně a munice. ( viz protokoly listy č. 47-52).
    Na základě výpovědi krim. zaměstnance  Františka    S c h w a r z e  byl k věci vyslechnut  také protokolárně vrch. Krim. as.   Ludvík    M a y e h o f e r  49), který mimo jiné udává, pravděpodobně v prvních dnech měsíce dubna 1945 byl vyzván vedoucím odd. krim. komisařem   L e i s c h k e m , aby se hlásil na idd. III u krim. komisaře   K o c h a. Podle tohoto příkazu hlásil se kolem 17. hod. u   K o c h a, který mu a ještě ostatním přítomným úředníkům nařídil, aby se asi o 22. hod. dostavili do kanceláře  evidence brněnské služebny gestapa, kde bude porada. V určený čas se   M a y e r h o f e r  jakož  i 30 jiných úředníků dostavilo do určené místnosti u odd. III. Pokud si může ještě dnes   M a y e r h o f e r   vzpomenouti  byli v této místnosti přítomni   R ö m e r ,  K o c h ,  N o w o k ,  S c h r o t t ,  W i   d e r m e r t h ,  G r i g a r  50),  A d a m   Jindřich  51),  W a l z b e r g e r ,  S c h w a r z ,  K r o p á č e k,  K e r n e r ,  C i t o v s k i  a Dr.  M a r q u o r t,  a ještě jiní úředníci na jejich jména si již  dnes nemůže vzpomenouti. V této místnosti  měl   R ö m e r  krátkou přednášku o akci a místě akce, aniž by toto místo přítomným nějak označil. Pak řekl, že odjezd k místu akce bude ihned po skončení porady. Po něm krátce promluvil krim. komisař K o c h   o účelu nasazení. Z těchto proslovů bylo přítomným jasno, že se jedná o ozbrojenou akci proti partyzánům, kteří se ukrývají v budově někde v lese. Po rozmluvě rozdělil   K o c h   s R ö m e r e m  přítomné na několik skupin.  M a y e r h o f e r  byl zařazen do jedné kulometné skupiny, jako druhý střelec a byl přidělen  kolegovi   S c h w a r z o v i. Rozdělení a zařazení druhých úředníků není již dnes   M a y e r h o f e r o v i známo a také se nemůže již dnes   na jednotlivé vedoucí těchto skupin vzpomenouti. Po skončené poradě byli vyzbrojeni členové gestapa puškami, několika automaty, ručními granáty a viděl také, že byli vydány  2 lehké kulomety. Jeden obdržel  kolega   S c h w a r z   a   M a y e r h o f e r  obdržel pro tento patřičné střelivo. Kdo obdržel  druhý lehký kulomet není M. známo. Po rozdělení zbraní nasedli všichni do připraveného autobusu pouličních drah města Brna a mezi 22 a 23 hod. odjeli z Bran aniž by jim byl znám cíl cesty. Autobus zastavil až ve Zlíně u tamnější služebny gestapa,  kde  se konala mezi   K o c h e m   a krim radou   Z i e g l e r e m , přednostou  Grenspolizeikommisariatu ve Zlíně asi 1 hodinová porada o postupu při provádění akce. Před odjezdem ze Zlína přistoupilo do autobusu asi 10 uniformovaných úředníků a jelo se dále, aniž by byl oznámen cíl další cesty.  Po půl hodinové jízdě vystoupili všichni z autobusu a teprve na tomto místě dal   K o c h   všem patřičné dispozice o postupu při akci. Poté se odebrali všichni pěšky pod vedením jednoho neznámého konfidenta přes les, ale tento nemohl místo určení najíti. Teprve za pomoci přivedeného občana, bylo toto místo nalezeno.  Nedaleko mlýna srazili se skupinou ZbV Kommanda. Na jméno velitele si již dnes nemůže M. vzpomenouti. K o c h   myslel na svoje nasazení tak, že v údolí stojící mlýn bude obklíčen a tak zamezeno jakémukoliv útěku. Jelikož se počítalo s velikým odporem ze stran partyzánů byl kolega   S c h w a r z  se strojní puškou a já určen na jedno místo vzdálené asi 300 m od mlýna. Byl jim dán rozkaz, že při eventuelním násilným a nenadálým výpadu  partyzán ů má tento být potlačen. K postupu proti mlýnu případně vylákání partyzánů z budovy byl určen  K o c h   se svoji skupinou. Do této byli určeni ještě   S c h r o t  t,   W i e d e r m e r t h,  N o w o k a  mnoho jiných kolegů z tzv. partyzánského oddělení  IV – 2a brněnské služebny gestapa  na jejichž jména si již dnes M. nemůže vzpomenouti. Dále byli do této skupiny zařazeni nějací Rusové, pocházející z tohoto referátu. Určeni pro tuto skupinu bylo učiněno hned v Brně při poradě. Ostatní členové gestapa byli určeni v prvé řadě k uzávěrové službě. Celá tato akce začala si kolem 5 hod.ranní.  M a y e r h o f e r  pozoroval jak přes uzávěrkový pás prošel nějaký neznámý civilista, pravděpodobně konfident , který šel k mlýnu. Dále viděl M. jak vyšli z mlýna a jeho vedlejší budovy  3  muži a  3 a nebo 4 ženy, kteří byli posláni směrem napravo od mlýna na svah, kde  se museli zdržovati. Tyto osoby byly několika úředníky hlídány. Po tomto blížil se  K o c h    se svou skupinou již k mlýnu a členové něco vykřikovali, čemuž M. nerozuměl. Pak se    K o c h  se svou skupinou stáhl zpět a chtěl získati od lidí, kteří byli na svahu hlídáni nějaké informace. Po tomto se odebral   K o c h  se svými lidmi zpět k mlýnu, načež slyšel M.  několik výstřelů z pistolí a z automatu. Kdo se této přestřelky zúčastnil a nebo kdo první palbu zahájil není M. známo. Jelikož po první přestřelce se nechtěli partyzáni vzdáti, vystřelil   K o c h  na budovu protipancéřové pěstě, načež počala budova hořeti. Mezi touto dobou byl mne a kolegovi   S c h w a r z o v i    dán příkaz posunouti se z uzavíracím řetězem blíže k budově. Po-té byli od budovy vzdáleni asi 30 m. O vyrozumění partyzánů, že další jejich odpor je zbytečný, vystřelil   S c h w a r z na rozkaz   K o c h a  z lehkého kulometu dávku ran do vzduchu. Vystřeleno bylo asi 5 ran. Po výstřelu těchto ran vyšel od mlýna   N o w o k a držel se za rameno a ptal se po Dr   M a r q u o r t o v i, který mu měl poskytnouti první pomoc. N o w o k přišel ke zranění při pokusu vniknouti do mlýna. Ve stejném čase, kdy byl zraněn  N o w o k byl zastřelen  partyzán , jeden člen ZbV – K o m  m a n d a  a  dále zraněn jeden občan z vedlejšího domu.  Jakým způsobem tento občan přišel ke zranění není M. známo. Dále uvádí M., že se    K o c h     snažil různými způsoby se svou skupinou dostati  se do mlýna, ale pro střelbu partyzánů se jim to nijak nedařilo. Jelikož toto trvalo již delší dobu a z mlýna se již nestřílelo, dále, že se oheň již hodně rozšiřoval, mysleli všichni, že z partyzánů není již nikdo na živu nebo, že se tito chtějí vzdát.  Z těchto důvodů prý nebylo proti mlýnu a proti partyzánům již ničeho. Jak M.  se později dověděl, bylo několik mrtvých partyzánů vytaženo z krytu a byli položeni vedle budovy. Co se s těmito dělo dále není M. známo. Najednou obdrželi všichni rozkaz, aby se se svých stanovišť stáhli.   M a y e r h o f e r  uvádí ve své výpovědi, že obdržel od krim. rady   R ö m e r a   ještě s jedním a nebo 2 kolegy příkaz, aby se pokusil vniknout do hořícího mlýna, odkud měli vynésti mrtvého partyzána za účelem zjištění totožnosti. Tento úkol však nemohl býti splněn, jelikož se oheň silně rozšířil. Během celé akce slyšel   M a y e r h o f e r  vyprávět, že   K o c h  odstřelil 2 ženy, které měly patřit ke skupině partyzánů. Exekuci těchto žen jakož i mrtvoly M.neviděl. Co se stalo s mrtvolami  M. neví. Zda obdržel  ZbV-Kommando nějaké zvláštní příkazy týkající se mrtvol  M. neví. Po skončení akce odjel Mayerhofer s ostatními přes  Zlín domů. K brněnské služebně gestapa přijeli kolem 20. hod. a po odevzdání zbraní a zbývající munice byl rozchod. ( viz protokolární výslechy listy č. 53-61).
    Krim. tajemník   Otto   K r i e g i e s c h, který měl podle  výpovědi  Františka   S c h w a r z e  státi v uzavíracím páse asi 10 kroků od něho ve své protokolární  výpovědi uvádí, že údaje jeho kolegy   S c h w a r z e  se nezakládají na pravdě a tyto  se vší rozhodností popírá. V době, kdy se konala akce v Leskovci u Vsetína byl pověřen  krim. radou   R ö m e r e m  ještě s  krim.  tajemníikem   T r i t t n e r e m  postarati se  o místo, kde by mohli býti evakuováni manželky různých členů brněnského gestapa. Na základě tohoto rozkazu odjeli společně s T r i t t n e r e m   na motocyklu do Horního Rakouska, kde se u různých služeben NSV dotazovali ,  kde by mohli býti umístěny manželky a děči členů brněnské služebny gestapa. Po příjezdu z Horního Rakouska byli zaměstnáni přípravami k provedení této evakuace a tudíž, že není možné, aby byli do této akce zařazeni. ( viz protokoly listy č. 62-70).
    Krim.  tajemník   T r i t t n e r    Jan, který se měl podle výpovědi gestapáka   W i t t m a n n a  rovněž zůčastnti akce v Leskovci u Vsetína ve své protokolární výpovědi účast na této akci ve vší rozhodnosti popírá a prohlašuje, že byl s jeho kolegou   K r i e g i s c h e m   zaneprázdněn obstaráváním místa pro evakuování manželek a dětí různých členů brněnské služebny gestapa. O akci v Leskovci prý mu není blíže ničeho známo, ale z vyprávění od kolegy   S c h w a r z e   ví, že se této akce zúčastnili   Rö m e r ,   K o c h    a   S c h r o t t . ( viz protokolární výslechy listy č. 71-73).
    Krim. tajemník  František    R a d i f  ve své protokolární výpovědi mimo jiné uvádí, že v dubnu 1945 byla prováděna brněnskou služebnou gestapa akce proti mlýnu  poblíž Vsetína, kde se měli zdržovati partyzáni. Tato akce byla vedena    R ö m e r e m    a   K o c h e m.  Na místo určení se vgyjelo kolem 21 hodiny autobusem brněnských pouličních drah, ve kterém sedělo asi 30 – 35 osob. Z úředníků na které se dnes ještě může  vzpomenouti zůčastnili se této akce tito :   R ö m e r ,  K o c h, M a r q u o r t ,   L e i s c h k e,   W e lz b e r g e r,   S c h r o t t ,    N o w o k,   K r o p á č e k,   W i e d e r m e r t h   a ještě jiní úředníci z referátu  IIa  a skupina Rusů z oddělení  IV – 2a na jejichž jména si již dnes nemůže vzpomenouti. Z Brna jeli bez zastávky až do Zlína, kde zastavili  před  tamnější služebnou gestapa. Tam přistoupilo asi 20 mužů, kteří byli zařazeni do  brněnského  Kommanda. Pak se jelo kolem jedné hodiny ranní dále. Ze Zlína jeli přes Vsetín a za tímto v jedné malé osadě všichni vystoupili . Odtud je vedl nějaký četnický úředník, který byl vězněn u brněnského gestapa k nějakému mlýnu, kde se měli zdržovati partyzáni. Kolem 3 hodiny ranní přišli na nějaký kopec, kde jim četnický úředník řekl, že další cestu k mlýnu nezná. Jelikož se nemohl přesně orientovati nařídil krim. rada   R ö m e r  2 nebo  3  úředníkům, aby dovedli v blízkosti stojícího selského stavení jednoho muže , který by je mohl dovésti až k mlýnu. Cestou se    R a d i f  dověděl, že z protější strany jde proti nim k mlýnu jiné Kommando pod vedením   L e i s c h k e h o. Mimo nich zůčastnili se akce  Schupo a ZbV Kommando. Bylo asi 6 hodin ranních, když se dostali na vyvýšeninu nedaleko mlýna. Tento mlýn ležel mezi dvěma vyvýšeninami v kotlině. R ö m e r   a  K o c  h  rozdělili  po příchodu  celé  Kommando na několik menších skupin.  R a d i f  s 10 mužmi dostal rozkaz obsaditi jižní vyvýšeninu směrem od mlýna tak, aby jim nikdo nemohl z mlýna uprchnouti. Ostatní vyvýšeniny okolo mlýna byly obsazeny pak členy  Schupa a ostatními členy brněnské služebny gestapa. Jiné Kommando pod vedením Kocha postupovalo do údolí až k mlýnu. Členové Kommanda byli vyzbrojeni pistolemi, automaty, 2 lehkými kulomety a protipancéřovou pěstí.  R a d i f  uvádí, že  K o c h  nebo  R ¨o m e r  vystřelili proti mlýnu jednu protipancéřovou pěst. Pak byl mlynář vyzván, aby vyšel z mlýna ven. Pokud mohl   R a d i f  ze stanoviště viděti vyšlo z mlýna několik osob. Zda mezi nimi byl i mlynář neví. Mezi tím se přiblížili členové brněnské služebny gestapa až k mlýnu a začala silná přestřelka. Pak viděl R a d i f   ze svého stanoviště, že  K o c h  nebo někdo z jeho lidí vystřelil proti mlýnu ještě jednu protipancéřovou pěst.  Kolem 12 hod. byla akce skončena a celé Kommando bylo staženo ze svých stanovišť. Dolů. Když   R a d i f  přišel ke mlýnu vidělů u toho ležeti 3 zastřelené muže. Podle vyprávění byli to prý partyzáni, kteří byli uschováni ve mlýně.  Na zpáteční cestě domů se   R a d i f   dověděl, že jeden z těchto partyzánů byl zastřelen   S c h o r t t e m  a dva další členy ZbV Kommanda.  Z jejich strany byl zastřelen jeden člen  Schupa a jeden byl raněn. Na konec   R a d i f   uvádí, že těsně před odchodem začala hořet stodola. Kdo tuto zapálil neví. Po ukončení akce odpochodovalo celé Kommando na silnici, kde byly připraveny  2 autobusy a těmito jeli přes Zlín zpět do Brna. Četnický úředník jel nazpět do Brna s něma v autobuse. ( viz protokolární výslechy listy č. 74-711).
    Dne 6.června 1946 byl zdejší úřadovně vyšetřující komisí ONV ve Zlíně pod č.j. Vs 2059/45 zaslán přípis s přiloženými protokoly ve věci akce podniknuté brněnskou služebnou gestapa proti partyzánům, kteří se skrývali ve mlýně v Leskovci u Vsetína a při kteréžto byl vypálen mlýn a rodina J u ř í č k o v a   v počtu  4  osob vyvražděna a upálena. U tohoto přípisu byly přiloženy protokoly sepsané s gestapákem   Janem   N o w o k e m , který byl při této akci zraněn a s přímými svědky Janem   J a š k e m  z Hovězí-Paseky č. 135,  Josefem   V y c h o p n ě m   z Leskovce č. 52, Janem M a c h á l k e m  z Leskovce č. 53 a Josefem   L a b a j e m , bývalým starostou v Leskovci č. 133.
    U zdejší úřadovny byl  pořízeny výpisu z protokolů sepsaného dne 24.5.1946 u vyšetřující komise ONV ve Zlíně s býv. krim. tajemníkem   Janem   N o w o k e m   o akci v leskovci u Vsetína, které se předkládají.‘ viz výpisy z protokolů listy č.80-82.).
    Dále byly pořízeny u zdejší úřadovny opisy protokolů sepsané na stanici SNB Val. Polanka dne 17.dubna 1946 s Josefem   V y c h o p n ě m, bytem v Leskovci č. 55 a Janem   M a c h á l k e m, bytem v Leskovci č. 53 a dne 26.dubna 1946 s bývalým starostou v leskovci  Josefem   L a b a j e m , Bytem v Leskovci č. 133 a Janem   J a š k e m, bytem v Hovězí-Paseky č. 135, kteří byli při akci konané gestapem proti mlýnu v Leskovci u Vsetína, přímými svědky. Protokoly s opisy těchto protokolů se přikládají ( viz listy č.83-96.).
    Dne 7.6.1946 byl zdejší úřadovně velitelstvím stanice SNB Val. Polanka , okr. Vsetín pod č.j. 759/1/1946 zaslán přípis ke kterému byl přiložen opis protokolu sepsaného dne 30.6.1946 na velitelství SNB ve Vys. Mýtě s Josefem   M a r  t i n c e m t.č. bytem ve Vys. Mýtě č. 18/II jako očitým svědkem při akci konané brněnskou  služebnou gestapa proti mlýnu v Leskovci u Vsetína ve kterém se skrývali partyzáni. Dále se v tomto přípise oznamují jména a rodná data rodiny mlynáře Josefa J u ř í č k a 52) a jména 3  partyzánů, kteří byli gestapem na místě zastřeleni  a vhozeni do ohně. Dále jméno partyzána, který byl na místě zatčen a za nějaký čas pro nedostatek uvádějících důkazů z vězení gestapa propuštěn. Opisy přípisů a protokolů se přikládají. ( viz listy č. 97-106.).
    K věci je nutno ještě dodatečně vyslechnouti gestapáka   Jana    N o w o k a, neboť jeho protokolární výpověď k objasnění akce je nedostatečná, gestapáka  Karla   W i e d e  r m e r t a, který se nachází ve  vazbě  MLS v Mor. Ostravě, gestapáka   Karla  S c h i e f e r m ü l l e r a, který je zapůjčen ONV ve Vsečtíně a gestapáka  Arweda  S c h n e i d e r e i t a, který je zapůjčen ONV v Hodoníně.
 
Členové gestapa, kteří se této akce zůčastnili a to:
    1.) R ö m e r Hugo, krim. rada
    2.) K o c h Jan, krim. kom.
    3.) S c h r a d e r , krim. kom.
    4.) S c h r o t t Gerhard, vrch. krim. as.
    5.) M a y e r h o f e r Vincenc, vrch. krim. tajemník
    6.) K r e n Max, krim. tajemník
    7.) H a n k e Alfred  53), krim. as.
    8.) H i l d e b r a n d Herman, pomocný zaměstnanec
    9.) K n i p p e l b e r g Adolf , krim. tajemník
    10.) E l s e s s e r Jan
 54) , pomocný zaměstnanec
    11.) P e u s e Augustin, krim tajemník
    12.) Z i t o w s k i Alois  55), krim. as.
    13.) K e r n e r František, krim. zaměstnanec
    14.) G r i g a r Adolf, krim. zaměstnanec
    15.) A d a m Jindřich, krim. as.
               
 
Nemohli býti k věci vyslechnuti, jelikož jejich pobyt není zde dosud znám.
Další členové brněnské služebny gestapa a to :
1.)    E n g l e r   Erich, krim. as.
2.)    K r o p á š e k Otto, krim. as.
3.)    W a l z b e r g e r  Leopold, krim. as.
4.)    H a u s e r   Karel  56), pol. Tajemník
 
       Kteří se této akce rovněž zůčastnili nemohli býti ve věci vyslechnuti jelikož podle zdejších záznamů jsou mrtvi.
 
 
                                                                                                             ----------------------------------------
                                                                                                                             krim. asistent
 
 
Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde .
 

1)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín) pochován v řádové hrobce ve Vizovicích) Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích.

2)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – důstojník čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. František Bednář byl oddán s Evou Bednářovou, se kterou měl pět dětí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech .  Vice o této osobě zde .

3)

Oldřich Kaňok, někdy psáno Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal. Dokumenty z archivu SOkA ve Frýdku-Místku zde  .

4)

partyzán Jan Juřička (3. 7. 1899 Leskovec - 6. 1. 1982 Stará Ves nad Ondřejníkem), syn Josefa Juřičky a Anny Juřičkové rozené Juřicové. Osobně domlouval založení bunkru, pocházel s Leskovce viz matrika narození .

5)

Antonín Foltýn (12. 2. 1916 - ?) Ostrava Hrabová 69 - odbojář, dělník s Vítkovických železáren, předán Františkem Bednářem gestapu a na jeho radu podepsal spolupráci (dle gestapáka Cordese a Wagnera nepodal žádné zprávy). Ještě před zatčením prozradil nevědomky úkryt Karla Břenka u Arnošta Myslikovjana (více o Břenkově organizaci v knize Radomíra Sedi "Pět proti Gestapu"). Koncem roku 1944 poslán na kopání zákopů okolo Ostravy odkud uprchl. Od 4.1.1945 vstupuje do oddílu JŽ Prlov, od 15.3.1945 český zástupce velitele 2 sabotážního oddílu Kosti Kalabalina. 22.2.1945 se měl zúčastnit neoprávněné popravy Martina Hrtáně, která byla provedena  před obchodem v Ústí. Po válce měl krátkou dobu dělat správce Vizovických palíren. Po vypátrání jeho údajné udavačské minulosti z Ostravska byl zatknut a uvězněn v Ostravské věznici. Dle § 90 trestního řádu bylo proti němu zastaveno trestní řízení pro nedostatek důkazů. Zajímavostí je, že bydlel během války na stejné adrese jako Jan Juřička (zakladatel bunkru) u Gustava Vlčka, který kvůli židovskému původu své manželky schovával svoji dceru Alici u Anny Juříčkové v Leskovci.  Z odbojové činnosti se dobře znal i s Jiřinou Muchovou z Leskovce, která byla po válce odsouzena v Ostravě k 6 letům žaláře za spolupráci s gestapem. Ručně psanou výpověď o Antonínu Foltýnovi od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde  .

6)

velitel Dajan Bajanovič Murzin Němci nazývaný Černý generál (12. 12. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druhý velitel 1. Čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, čestný občan 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

7)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945, někdy uváděno 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin zemřel pravděpodobně v plynové komoře KT Mauthausen. Bližší informace zde .

8)

Jiřina Muchová (18. 9. 1919 Leskovec  - ?) udaná agentem B105 Františkem Šmídem (Velký Franta, 5. 10. 1913-7. 2. 1945), v době Leskovecké tragédie zavřená v Kounicových kolejích.  Podílela se na odhalení Břenkovi organizace a měla udat partyzány z Malenovic u Zlína. Jejím řídícím orgánem byl gestapák Steindorf. Po válce dostala 6 let těžkého žaláře a v roce 1949 propuštěna na amnestii. Provdala se za Aloise Muchu z Leskovce a bydlela do roku 1954 u paní Anny Juříčkové v Leskovci 1. Ručně psanou výpověď o Jiřině Muchové od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde  .

9)

kriminální komisař Karl Cordes (17. 5. 1916 Rheine - popraven 21. 2. 1947 Ostrava), přidělen gestapo Brno (1939-1943), Moravská Ostrava (1943-1945),  zástupce velitele ostravského gestapa od dubna 1943-30.dubna.1945.

10)

kriminální zaměstnanec Jindřich Wágner (25. 7. 1912 Ostrava - popraven 3. 12. 1946 Ostrava), přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1945).

11)

kriminální komisař Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno) - přidělen gestapo Brno (1939-1945), vedoucího referátu II A (komunismus, marxismus, levicový odboj, ruští navrátilci a emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbraně, třaskaviny, přečiny proti zákonu o tzv. záludných útocích na stát, reakce, opozice, poslech zakázaných radiových stanic), II S (mravní záležitosti, homosexuálové – neměl jediného zaměstnance a později byl tento referát zcela zrušen) a II H (Erkennungsdienst – porušení zákona Němci) v Brně. Po zatčení se pokusil dvakrát spáchat sebevraždu a to v Plzni (20. 1. 1947 podřezání žil žiletkou) a pak v Brně (3.4.1947 pistolí – dva průstřely prsou).

12)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Černě, okr. Dortmund - ?), U botanické zahrady 36, Brno – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska).

13)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouhá 10b Brno - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

14)

agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí) Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí. Vice o této osobě zde  .

15)

Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York) velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola).

16)

Gurecký přestěhoval celou svojí rodinu do Seninky č.p. 50 k panu Janu Cedidlovi  viz. výpověď zde . Naproti jejich světnice byli ubytováni Němečtí vojáci a proto pan Cedidla vydával paní Gureckou za svoji setru.

17)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu.

18)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

19)

kriminální tajemník Karel Schiefermüller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nový Jičín) Falkensteinerova 38, Brno - v roce 1939 přidělen do Malacek později gestapo Vsetín, Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z možných vrahů Josefa Sousedíka. Dle poválečných svědectví měl v kanceláři úřadovny vsetínského Gestapa podrobit Sousedíka nelidskému výslechu, při němž jej Sousedík po jednom z fyzických útoků kopnul tak, až Schiefermüller spadl na zem. Tuto verzi po válce potvrdil také německý ředitel Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck.

20)

kriminální tajemník Alois Klement (?) - přidělen gestapo Brno (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

21)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10.  1946 Brno) - řidič gestapa Brno referát I G 2.

22)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pisárky 10, Brno – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke <Schmiedke>). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu.

23)

smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

24)

pravděpodobně Jan Lukášek (16. 5. 1988 - ?) - Leskovec 91, zemědělský dělník, čeledín.

25)

standartenführer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedoucí lékař interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

26)

asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?) Pražská 9, Brno - bližší informace zatím nezjištěny.

27)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

28)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?) Silniční 39a, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). Jeho poválečný osud není znám.

29)

kriminální tajemník Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 Vídeň - ?) Stojanova 8, Brno - přidělen gestapo Brno referát III C (1939-1945), v roce 1946 měl být již po smrti, bližší informace zatím nezjištěny.

30)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybníčku 4, Brno - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

31)

kriminální asistent Erich Engler (5. 8. 1914 Düseeldorf - 12. 11. 1945 Brno) Kounicova 29, Brno - přidělen gestapo Brno, zemřel ve věznici.

32)

pravděpodobně Josef Mucha (?) Leskovec 130.

33)

kriminální rada Hanuš Ziegler (16. 2. 1899 Obelshausen - spáchal sebevraždu 3. 2. 1948) - přidělen gestapo Zlín, Uherské Hradiště, Moravská Ostrava. Od ledna 1940 do 2.5.1945 velitel Zlínského gestapa.

34)

kriminální tajemník Maxmilián Kren (21. 8. 1903 Seeboden Kärnten - ?) Falkenstensrova 38, Brno – přidělen na gestapo v Brně, referát III B (1939-1945). Údajně zadržen na našem území – bližší informace zatím nezjištěny.

35)

kancelářský pomocník Jan Penias (14. 3. 1914 - ?), přidělen gestapo Brno, jeho manželka Gertruda Penias (17.3.1919 Brno-) dělala telefonistku na gestapu v Brně - bližší informace zatím nezjištěny.  

36)

kriminální tajemník Hanz Trittner (8. 2. 1899 Vídeň - popraven 25. 3. 1947 Brno) Merhautova 5, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), jeho manželka Anna Tritnerová roz. Protivínská-pomocná síla na gestapu v Brně referát II F (1939-1945).

37)

kriminální tajemník Adolf Knippelberg (19. 7. 1907 Vídeň - ?) Dlouhá 44, Brno - přidělen gestapo Jihlava (1939-1942), Brno referát III A (1943-1945), 29.3.1944 měl v Ostravě Hrabůvce nedaleko kostela zastřelit dva piloty RAF a to Godena A. Kiddera a Thomase G. Kirby–Greena (utekli ze zajateckého tábora Stalag III Sagan v dnešním jihozápadním Polsku), koncem války zadržen Rudou armádou v Rakousku a v roce 1945 předán do československého vězení odkud utekl. Další informace zatím nezjištěny.

38)

policejní inspektor Paul Fahnenstich (?), přidělen gestapo Brno referát I E 3 (1940-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

39)

vrchní policejní inspektor  Alexander Wandahl (?), přidělen gestapo Brno referát I A (1940-1945)  - bližší informace zatím nezjištěny.

40)

kriminální zaměstnanec František Schwarz (2. 7. 1914 Jihlava - popraven 10. 12. 1946) Bratislavská 61, Brno - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945). Údajně zadržen na našem území - bližší informace zatím nezjištěny.

41)

kriminální tajemník Augustin Peuse (18. 7. 1908 Belkoro - ?) Maršova 4, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1939-1940), Brno (1945), bližší informace zatím nezjištěny.

42)

kriminální asistent Alois Citovský (?) - překladatel gestapa Brno referát II BM/So - bližší informace zatím nezjištěny.

43)

vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (?) - přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.

44)

kriminální asistent Otto Kropatschek (Kropáček) (?) - přidělen gestapo Brno referát II BM/So (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

45)

kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 - ?) - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.

46)

k této osobě nic více nezjištěno.

47)

kriminální tajemník Otto Kriegiesch (15. 6. 1907 Kurten - popraven 15. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945).

48)

kriminální tajemník Franz Radif (28. 9. 1908 Klagenfurt - popraven 8. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945).

49)

vrchní kriminální asistent Ludvík Mayerhofer (21. 5. 1912 Knittelfeld - ?) Reicheltova 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny. Snad po válce zajat na našem území.

50)

kriminální zaměstnanec Adolf Grigar (?) - přidělen gestapo Brno II BM 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

51)

vrchní kriminální asistent Jindřich Adam (?) - přidělen gestapo Brno referát II BM 1 - bližší informace zatím nezjištěny.

52)

správně Jana Juříčka

53)

kriminální asistent Alfréd Hanke (?) - přidělen gestapo Brno II BM 2 (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

54)

pomocný zaměstnanec Jan Elsässer (?) - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny. 

55)

kriminální asistent Alois Zitowski (?) - bližší informace zatím nezjištěny.

56)

policejní tajemník Karel Hauser (?) - přidělen gestapo Brno I E 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 07. 04. 2018