Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Protokol s Maxem Rauschem 

                      

L E S K O V E C, okres Vsetín
 
 MLS Brno, Isp 8/47 ,Max R a u s c h 1), přílohy: 
Oblastní úřadovna Stb Brno, 26.7.1946 zpráva:
6.4.1946 požádali ZNV v Praze o přešetření údajů Oldřicha B l á h y 2), ošetřovatele v Nemocnici Milosrdných bratří v Praze, že vyzrazení Juříčkova mlýna má na svědomí „Malý Franta“ 3). Bláha ví z doslechu, že před Malým Frantou měli uprchnout z Ostravska Oldřich K a ň o k 4), nějaký J e n d a 5) a Tonda F o l t ý n 6), který měl před odchodem do Leskovce provádět udavačství a když se bál prozrazení, ujel do Leskovce a skryl se mezi partyzány. Po osvobození se stal národním správcem pálenice ve Vizovicích, později byl zatčen pro udavačství a nachází se někde ve vazbě.
Oblastní úřadovna Stb v Ostravě vyslechla F o l t ý n a, který je ve vazbě krajského soudu v Ostravě.
Ten udává, že Oldřicha B l á h u poznal na jaře 1945 v Juříčkově mlýně v Leskovci, kde ošetřoval partyzány, k Murzinově 7) skupině přišel v úmoru 1945. Není mu známo, zda lazaret prozradil řídící František B e d n á ř , malý Franta. Popírá, že by to prozradil on, tvrdí, že v uvedené době v Leskovci nebyl, protože se zabýval destrukcemi v obvodu Vsetína a v Hošťálkové. Slyšel, že celou akci prozradil jistý býv. poručík četnictva, kterého zná pod krycím jménem David 8).
Dále tam byla vyslechnuta konfidentka Jiřina M u c h o v á 9), t.č. ve vazbě, která sice o lazaretu věděla, ale neví kdo úkryt prozradil, protože v oné době byla vězněna v Kounicových kolejích v Brně na ženském oddělení.
Výslechy zatčených prováděli krim. komisař C o r d e s a 10),  krim.zam. Jindřich Wagner 11), akci vedla brněnská služebna gestapa pod vedením K o s l o w s k é h o 12), R ö m e r a 13) a L e i s c h k é h o 14), za pomoci Schupo a ZbV-komanda.
L e i s c h k e udává , že František B e d n á ř po zatčení v listopadu 1945 vypovídal o jednon úkrytu, který si spolu s Františkem Š m í d e m 15) vybudoval ve mlýně v Leskovci u Vsetína. Kryt měl sloužit pro případ, že by se gestapo dovědělo o jejich spolupráci s parašutistou  P e t e r e m ( Antonín B a r t o š 16)– pozn. LK). Stavební materiál jim dal k dispozici mlynář B e d n á ř také vypracoval  podrobný situační plán, takže o jeho údajích nebyla žádná pochybnost. Při výslechu B e d n á ř e o jeho vztahu k ilegálnímu NV na Vsetíně padlo jméno četnického poručíka B u r e c k é h o 8) jako spolupracovníka a spojky k partyzánům. Když koncem roku 1944 začalo na Vsetíně zatýkání , B u r e c k ý  onemocněl a ukryl se u známých v obci nedaleko Vsetína 17). Zatčen byl teprve v únoru 1945, kdy byl předvolán k lékařské prohlídce na zemské četnické velitelství, po výslechu byl spolu s B e d n á ř e m předán oddělní IV 2 brněnského gestapa. R ö m e r pak s K o s l o w s k ý m smluvili akci v Leskovce, jež byla provedena koncem března nebo začátkem dzbna 1945. Do akce zařaděn  L e i s c h k e , který dostal rozkaz, aby informoval vedoucího ZbV komanda čís. 31 v Rožnově SS-Hautpsturmführera S c h r a d e r a 18), jenž měl obsadit severní úsek. Akci vedl osobně R ö m e r. L e i s c h k e odjel večer spolu
 S W i e d e r m e r t h e m 19)  a dalším gestapákem ( buď Schiefermüller 20) nebo Klement 21)) do Vsetína autem, které řídi l Anton D o r a z i l 22).
Na gestapu ve Vsetíně potkal S c h r a d e r a, jemuž podle mapy dal rozkaz k obsazení úseku, jeho komando čítalo 30 mužů, kromě toho mu přidělil několik psovodů ze Slezska. Komando za svítání dorazilo na určené místo v blízkosti mlýna, úsek obsadili tak, že řetězem nemohl nikdo projít. Krátce poté přišlo komando brněnské, jež obsadilo jižní úsek, v tomto úseku bylo také velitelství v čele s R ö m e r e m  a  K o c h e m 23).
 S c h r a d e r  šel za  R ö m e r e m, L e i s c h k e zůstal na místě, čímž prý byl jeho úkol splněn, na další akci neměl vliv. Brněnské komando bylo mnohem početnější než vsetínské, byli do něj zařaděni i členové brněnského gestapa z různých referátů, příslušníci Grenzpolizeikommissariatu ze Zlína a Jagdkommanda-Polizeiregimentu 21. Dále bylo brněnským gestapem přibráno k akci ruské komando pod vedením člena gestapa H i l d e b r a n d a 24), jež patřilo k oddělení IV 2a brněnské služebny. L e i s c h k e viděl , jak jeden muž, pravděpodobně Rus, šel do vedlejšího stavení a vrátil se s mužem, který právě šel do mlýna 25). Po chvíli šli oba spolu s mlynářem na velitelství komanda. Mlynář se vrátil do mlýna a vzápětí přišel se svojí rodinou , kterou odvedl na kraj lesa, kde bylo velitelství. Pak vyrazil K o c h se skupinou 5-6 mužů z protějšího svahu proti mlýnu. Když se skupina přiblížila ke mlýnu, slyšel jednotlivé výstřely, pravděpodobně za mlýna. K o c h se se skupinou ukryl do křoví a vystřelil proti mlýnu pancéřovou pěstí, pak se skupina jednotlivě plížila ke mlýnu, za nimi se daly do pohybu i ostatní skupiny. Partyzáni se stáhli do krytu a stříleli proti blížící se skupině. Akce trvala celé dopoledne, do krytu bylo větracím komínem hozeno několik ručních granátů. Mezitím se podařilo několika příslušníkům brněnského gestapa, mezi nimiž byli R ö m e r a  a  dr M a r q u o r t  26)vniknout na dvůr. L e i s c h k e se chtěl přesvědčit, zda uzávěra dosud trvá, šel proto za Schraderem, cestou mohl být zastřelen, zabránil tomu jeden člen komanda, který partyzána zastřelil. Vrátil se pak na původní stanoviště a do blízkosti mlýna již nepřišel. Pak viděl rabování a požár mlýna. - Odpoledne byla uzávěra odvolána, jednotlivé komanda se vracela, vrátil se přes Vsetín a Olomouc do Brna. – Při dodatečném rozhovoru s komisařem A r m b r e c h t e m 27) na brněnské služebně se dověděl, že akce se zúčastnil také četnický poručík G u r e c k ý, který byl v Brně vězněn, ukazoval gestapu cestu ke mlýnu. Sám jej neviděl. Kromě partyzána, který byl zastřelen v jeho blízkosti, byl zastřelen další partyzán v budově a další spáchal sebevraždu, jména nezná. Během akce byl postřelen jeden civilista české národnosti, který byl selským povozem odvezen do nemocnice, první pomoc mu poskytl M a r q u o r t. Rodina mlynáře Juříčka byla na místě zastřelena pro pomoc partyzánům. Akce se zúčastnili:  R ö m e r, K o c h , A r m b r e c h t , M a r q u o r t , S c h r a d e r, N o w o k 28), S ch r o t t. 29), Vincenc M a y e r h o f e r 30), W i t t m a n a 31) další. – Při akci padl jeden příslušník Jagdkommanda-Polizeiregimentu 21, tajemník  N o w o k  raněn na nadloktí.
M a r q u o r t vypovídal, že byl vyzván k akci, jeli z Brna přes Zlín, kde přibrali několik úředníků. – Po vystoupení z vozu je k mlýnu vedl v ě z e ň 8), jehož jméno nezná. Kromě 70-80 členů gestapa se akce zúčastnila  Schupo. Kromě známých gestapáků se akce zúčastnil  jeden  U k r a j i n e c . V lese si pak na rozkaz zřídil obvaziště. Ví, že jeden muž ze sousedního domu byl poslán do mlýna  R ö m e r e m , jenž mu dal pokyny. Jinak neviděl nic. K o c h  prý mu říkal, že rodina mlynáře přijde do ochranné vazby, žádného mrtvého neviděl.
W i t t m a n n  vypovídal, že cíl cesty znali jen Römer, Koch a Leischke. Když se kolem 21,40 hodin dostavil na fakultu, bylo tam již shromážděno asi 70 příslušníků gestapa, celkem se jich sešlo asi 100, asi ve 22 hod. přišel Römer s Kochem a Marqourtem. Odjeli autobusy, kolem 2 hodiny v noci zastavili na gestapu ve Zlíně, několik gestapáků se k nim přidalo. Civilista, o němž se později dozvěděl, že to byl nějaký četnický důstojník, jim ukazoval cestu ke mlýnu. Pak se sešli se skupinou L e i s c h k e h o, která postupovala proti nim, šli ve směru od Vsetína. – V autobuse jelo 4-5 Rusů v uniformách SS, jeden z nich měl uniformu Untersturmführera, jejich jména nezná. – Na místo určení dorazili již za svítání.
- Byl zařaděn do skupiny, již vedl krim. taj. Max  K r e n 32), dále se v ní byli Alfred  H a n k e  33)a další. – Vytvořen uzavírací řetěz R ö m e r , K o c h , Marquort, tlumočník  H i l d e b r a n d, S c h r o t t , T r i t t n e r 34) a 5 Rusů šlo do údolí, kde stálo nějaké stavení. R ö m e r  dal  K o c h o v i  rozkaz toto stavení  obsadit , protože se v něm skrývají partyzáni. – Pak k jejich skupině přivedli zatčeného muže 35), jenž vyprávěl, že je hledán zlínským gestapem, protože uprchl po zatčení jednoho lékaře z Vizovic. Bavili se s ním asi hodinu, kdy zpozorovali ze stavení vycházející kouř…..
Jak se Wittmann později z vyprávění dověděl, zúčastnil se střelby také  H i l d e b r a n t,  který měl strojní pušku. – Akce trvala asi 3 hodiny. Teprve po cestě se dověděl, že bylo zastřeleno několik partyzánů. – Kolem 13 hodiny přijeli do Zlína, neznámého muže, jehož Wittmann v lese hlídal  (Oldřich Bláha) předali zlínské služebně, pak se bez zastávky vrátili do Brna. – Kulomety, automaty, granáty, pancéřové pěsti, kromě jiných i příslušníci katovického gestapa.
W i e d e r m e r t h  vypovídal, že bylo stříleno na  S c h r o t t a, ale  R a d i f  36) včas partyzána zahlédl a odstřelil jej. Člen ZbV komanda připravil gestrekte Ladung, na kus prkna připevnil odjištěné granáty, poslední granár byl neodjištěn a na tomto bylo nějaké zapalovací zařízení, prkno pak hodil oknem do sklepa, v němž se ukryli partyzáni. – Zastřelen 1 člen Schupa, N o w o k postřelen do ramene, jako odvetu  K o c h  zapálil mlýn i hospodářské objekty.
-Ve Zlíně se K o c h  asi hodinu radil s Z i e g l e r e m 37) o provedení akce. – M a y e r h o f slyšel, že  K o c h odstřelil dvě ženy, jež měly patřit k partyzánům.
- R a d i f viděl u mlýna ležet tři zastřelené partyzány. Jednoho měl zastřelit  S c h r o t t , další dva členové ZbV komanda.
Pří mými  svědky  akce v Leskovci  byli:
Jan   J a š e k  38), Hovězí Paseky 156,
Josef   V y c h o p e ň  39), Leskovec č. 52,
Jan   M a c h á l e k  40), Leskovec č. 53,
Josef   L a b a j 41), bývalý starosta, Leskovec č. 133,
Josef   M a r t i n e c  42), t.č. Vysoké  Míto,
Akce se zúčastnili: R ö m e r, K o c h ,  S c h r a d e r, S c h r o t t , M a y e r h o f e r, K r e n,  H a n k e , H i l d e b r a n d  Herrmann, pomocný zaměstnanec, K n i p p e l b e r g e r 43) ,  E l s e s s e r 44) , P e u s e  45) ,  Z i t o w s k i 46), K e r n e r 47), G r i g a r 48), A d a m  Jindřich 49),
Jejich pobyt není znám, dále  Engler Erich 50), Kropaček Otto 51), Walzberger  Leopold 52), Hauser Karl. 53)-
 
 
Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde .
 

1)

SS-Obersturmbannführer Max Rausch  (14. 10. 1898 Georgenthal - popraven 1. 3. 1947 Brno)  od prosince roku 1944 velitel Brněnského gestapa a vrchní velitel tajné policie na Moravě. 

2)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín) pochován v řádové hrobce ve Vizovicích) Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích.

3)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – důstojník čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. František Bednář byl oddán s Evou Bednářovou, se kterou měl pět dětí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech .  Vice o této osobě zde .

4)

Oldřich Kaňok, někdy psáno Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal. Dokumenty z archivu SOkA ve Frýdku-Místku zde  .

5)

partyzán Jan Juřička (3. 7. 1899 Leskovec - 6. 1. 1982 Stará Ves nad Ondřejníkem), syn Josefa Juřičky a Anny Juřičkové rozené Juřicové. Osobně domlouval založení bunkru, pocházel s Leskovce viz matrika narození .

6)

Antonín Foltýn (12. 2. 1916 - ?) Ostrava Hrabová 69 - odbojář, dělník s Vítkovických železáren, předán Františkem Bednářem gestapu a na jeho radu podepsal spolupráci (dle gestapáka Cordese a Wagnera nepodal žádné zprávy). Ještě před zatčením prozradil nevědomky úkryt Karla Břenka u Arnošta Myslikovjana (více o Břenkově organizaci v knize Radomíra Sedi "Pět proti Gestapu"). Koncem roku 1944 poslán na kopání zákopů okolo Ostravy odkud uprchl. Od 4.1.1945 vstupuje do oddílu JŽ Prlov, od 15.3.1945 český zástupce velitele 2 sabotážního oddílu Kosti Kalabalina. 22.2.1945 se měl zúčastnit neoprávněné popravy Martina Hrtáně, která byla provedena  před obchodem v Ústí. Po válce měl krátkou dobu dělat správce Vizovických palíren. Po vypátrání jeho údajné udavačské minulosti z Ostravska byl zatknut a uvězněn v Ostravské věznici. Dle § 90 trestního řádu bylo proti němu zastaveno trestní řízení pro nedostatek důkazů. Zajímavostí je, že bydlel během války na stejné adrese jako Jan Juřička (zakladatel bunkru) u Gustava Vlčka, který kvůli židovskému původu své manželky schovával svoji dceru Alici u Anny Juříčkové v Leskovci.  Z odbojové činnosti se dobře znal i s Jiřinou Muchovou z Leskovce, která byla po válce odsouzena v Ostravě k 6 letům žaláře za spolupráci s gestapem. Ručně psanou výpověď o Antonínu Foltýnovi od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde  .

7)

velitel Dajan Bajanovič Murzin Němci nazývaný Černý generál (12. 12. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druhý velitel 1. Čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, čestný občan 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

8)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945, někdy uváděno 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin zemřel pravděpodobně v plynové komoře KT Mauthausen. Bližší informace zde .

9)

Jiřina Muchová (18. 9. 1919 Leskovec  - ?) udaná agentem B105 Františkem Šmídem (Velký Franta, 5. 10. 1913-7. 2. 1945), v době Leskovecké tragédie zavřená v Kounicových kolejích.  Podílela se na odhalení Břenkovi organizace a měla udat partyzány z Malenovic u Zlína. Jejím řídícím orgánem byl gestapák Steindorf. Po válce dostala 6 let těžkého žaláře a v roce 1949 propuštěna na amnestii. Provdala se za Aloise Muchu z Leskovce a bydlela do roku 1954 u paní Anny Juříčkové v Leskovci 1. Ručně psanou výpověď o Jiřině Muchové od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde  .  

10)

kriminální komisař Karl Cordes (17. 5. 1916 Rheine - popraven 21. 2. 1947 Ostrava), přidělen gestapo Brno (1939-1943), Moravská Ostrava (1943-1945),  zástupce velitele ostravského gestapa od dubna 1943-30.dubna.1945.

11)

kriminální zaměstnanec Jindřich Wágner (25. 7. 1912 Ostrava - popraven 3. 12. 1946 Ostrava), přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1945).

12)

kriminální komisař Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno) - přidělen gestapo Brno (1939-1945), vedoucího referátu II A (komunismus, marxismus, levicový odboj, ruští navrátilci a emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbraně, třaskaviny, přečiny proti zákonu o tzv. záludných útocích na stát, reakce, opozice, poslech zakázaných radiových stanic), II S (mravní záležitosti, homosexuálové – neměl jediného zaměstnance a později byl tento referát zcela zrušen) a II H (Erkennungsdienst – porušení zákona Němci) v Brně. Po zatčení se pokusil dvakrát spáchat sebevraždu a to v Plzni (20. 1. 1947 podřezání žil žiletkou) a pak v Brně (3.4.1947 pistolí – dva průstřely prsou).

13)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Černě, okr. Dortmund - ?), U botanické zahrady 36, Brno – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska).

14)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouhá 10b Brno - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

15)

agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí) Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí. Vice o této osobě zde  .

16)

Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York) velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola).

17)

Gurecký přestěhoval celou svojí rodinu do Seninky č.p. 50 k panu Janu Cedidlovi  viz. výpověď zde . Naproti jejich světnice byli ubytováni Němečtí vojáci a proto pan Cedidla vydával paní Gureckou za svoji setru.

18)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu.

19)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

20)

kriminální tajemník Karel Schiefermüller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nový Jičín) Falkensteinerova 38, Brno - v roce 1939 přidělen do Malacek později gestapo Vsetín, Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z možných vrahů Josefa Sousedíka. Dle poválečných svědectví měl v kanceláři úřadovny vsetínského Gestapa podrobit Sousedíka nelidskému výslechu, při němž jej Sousedík po jednom z fyzických útoků kopnul tak, až Schiefermüller spadl na zem. Tuto verzi po válce potvrdil také německý ředitel Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck.

21)

kriminální tajemník Alois Klement (?) - přidělen gestapo Brno (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

22)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10.  1946 Brno) - řidič gestapa Brno referát I G 2.

23)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pisárky 10, Brno – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke <Schmiedke>). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu.

24)

smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

25)

pravděpodobně Jan Lukášek (16. 5. 1988 - ?) - Leskovec 91, zemědělský dělník, čeledín.

26)

standartenführer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedoucí lékař interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

27)

asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?) Pražská 9, Brno - bližší informace zatím nezjištěny.

28)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

29)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?) Silniční 39a, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). Jeho poválečný osud není znám.

30)

kriminální tajemník Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 Vídeň - ?) Stojanova 8, Brno - přidělen gestapo Brno referát III C (1939-1945), v roce 1946 měl být již po smrti, bližší informace zatím nezjištěny.

31)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybníčku 4, Brno - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

32)

kriminální tajemník Maxmilián Kren (21. 8. 1903 Seeboden Kärnten - ?) Falkenstensrova 38, Brno – přidělen na gestapo v Brně, referát III B (1939-1945). Údajně zadržen na našem území – bližší informace zatím nezjištěny.

33)

kriminální asistent Alfréd Hanke (?) - přidělen gestapo Brno II BM 2 (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

34)

kriminální tajemník Hanz Trittner (8. 2. 1899 Vídeň - popraven 25. 3. 1947 Brno) Merhautova 5, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), jeho manželka Anna Tritnerová roz. Protivínská-pomocná síla na gestapu v Brně referát II F (1939-1945).

35)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín) pochován v řádové hrobce ve Vizovicích) Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích.

36)

kriminální tajemník Franz Radif (28. 9. 1908 Klagenfurt - popraven 8. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945).

37)

kriminální rada Hanuš Ziegler (16. 2. 1899 Obelshausen - spáchal sebevraždu 3. 2. 1948) - přidělen gestapo Zlín, Uherské Hradiště, Moravská Ostrava. Od ledna 1940 do 2.5.1945 velitel Zlínského gestapa.

38)

Jan Jašek (20. 1. 1902 Hovězí - 5. 1. 1974 Hovězí) Hovězí 135 - pasekář, který byl donucen pod hrozbou zastřelením dovést skupinu vedenou asi kriminálním komisařem Maxe Kremem (Hovězská) k usedlosti u Juříčků (Leskovec 67). Sám se málem stal obětí, ale nakonec na přímluvu německého velitele, který byl na vojně jeho nadřízeným a poznal ho, nebyl zastřelen za spolupráci s partyzány. Záznam o narození v Hovězské matrice .

39)

Josef Vychopeň st. (29. 4. 1903 Leskovec - 4. 10. 1966 Leskovec) Leskovec 52 - účastník tragédie, kdy ze svým synem museli zapřáhnout vozy s uloupenými věcmi z Juříčkovy usedlosti v Leskovci 67. Tyto uloupené věci odvezli před hospodu u Štastných a odtud je odvezl pan Mucha do blízké vesnice Hovězí, kde je Němci prodávají nebo vyměňují za jídlo.

40)

Jan Machálek (7. 4. 1924  Leskovec - ?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička pana Machálka a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

41)

Josef Labaj (1. 4. 1888 Leskovec - ) Leskovec 138 - v té době starosta obce, přímý účastník Leskovské tragédie. Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně . Záznam o svatbě v Leskovské matrice .

42)

Josef Martinec (12. 12. 1906 - ?) Leskovec 91 - k jeho domu (taktéž mlýn) s největší pravděpodobností dovedl skupinu Hanse Kocha zatčený okresní četnický velitel Rudolf Gurecký.

43)

kriminální tajemník Adolf Knippelberg (19. 7. 1907 Vídeň - ?) Dlouhá 44, Brno - přidělen gestapo Jihlava (1939-1942), Brno referát III A (1943-1945), 29.3.1944 měl v Ostravě Hrabůvce nedaleko kostela zastřelit dva piloty RAF a to Godena A. Kiddera a Thomase G. Kirby–Greena (utekli ze zajateckého tábora Stalag III Sagan v dnešním jihozápadním Polsku), koncem války zadržen Rudou armádou v Rakousku a v roce 1945 předán do československého vězení odkud utekl. Další informace zatím nezjištěny.

44)

pomocný zaměstnanec Jan Elsässer (?) - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

45)

kriminální tajemník Augustin Peuse (18. 7. 1908 Belkoro - ?) Maršova 4, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1939-1940), Brno (1945), bližší informace zatím nezjištěny.

46)

kriminální asistent Alois Zitowski (?) - bližší informace zatím nezjištěny.

47)

kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 - ?) - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.

48)

kriminální zaměstnanec Adolf Grigar (?) - přidělen gestapo Brno II BM 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

49)

vrchní kriminální asistent Jindřich Adam (?) - přidělen gestapo Brno referát II BM 1 - bližší informace zatím nezjištěny.

50)

kriminální asistent Erich Engler (5. 8. 1914 Düseeldorf - 12. 11. 1945 Brno) Kounicova 29, Brno - přidělen gestapo Brno, zemřel ve věznici.

51)

kriminální asistent Otto Kropatschek (Kropáček) (?) - přidělen gestapo Brno referát II BM/So (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

52)

vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (?) - přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.

53)

policejní tajemník Karel Hauser (?) - přidělen gestapo Brno I E 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 03. 2018