Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Padlí :

 

 

 

 

Jan Juříček 1)

 

Františka Juříčková 2)

 

Jan Juříček ml. 3)

 

Františka Juříčková ml. 4)

 

Marie Juříčková 5)

 

 

 

Odbojář Oldřich Kaňok 6)

 

Partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov 7)

 

Partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov 7)

 

Partyzán komisař Sergej Sorokin 8)

Pozn:  1),2),3),4),5),6)  Originál fotografie najdete v  Moravském zemském archivu v Brně -  Státní okresní archiv ve Vsetíně.

Pozn:  7)  pravděpodobná podoba Alexandra Trofimoviče Kotjarova, pořízená pomocí policejního software. Zdroj:  spolek Vize 70 plus, z.s.

Podle popisu pamětníků paní Boženy Húšťové (první foto) a manželů Boženy a Františka Sochorových (druhé foto)  identikit sestavil pomocí programu FACES kriminalistický technik por. Mgr, Jaroslav Horák, komisař odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Zlínského kraje. Projekt se uskutečnil díky pochopení a podpoře  vrchního  komisaře kpt. PhDr. Pavla B. Stránského.

.

Přeživší:

 

 

 

Partyzán Vasil Fjodorovič Sapelnik 9)

 

Partyzán Vasilij Ivanivič Lavriščev 10)

 

Partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin 11)

 

Ošetřovatel převor fráter Agapitus Oldřich Bláha 12)

 

V betonovém potrubí odvádějící vodu od  mlýnského kola se zachránili dva ruští partyzáni:
a) Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný "Kosťa" (Charkov Cholodnaja 168)
b) Vasil Sapelnik (dle pamětní desky a almanachu z roku 1985) nebo Vasil Lavriščev (dle pamětní listiny umístěné v pamětních místnosti a vizovického zpravodaje z roku 1985), upřesnění na stránce "Zajímavosti ohledně tragédie

 

 Možní viníci:

 

Agent B105 František Šmíd 13)

 

Agent B35 František Bednář zakladatel bunkru, po zatčení zhotovil nákres bunkru 14)

 

Členové zasahujících jednotek: 

 

 

 

 

 

Kriminální rada Hugo Römer 15)

 

Kriminální komisař Jan Koch 16)

 

Kriminální tajemník Adolf Knippelberg 33)

 

Kriminální komisař Kurt Leischke 36)

 

Standartenführer MUDr Walter Marquort 38)

 

vrchní kriminální asistent Ludvík Mayerhofer 39)

 

 

 

 

 

Kriminální tajemník Jan Nowok 41)

 

kriminální tajemník Karel Schiefermüller 44)

 

kriminální tajemník Hanz Trittner 48)

 

kriminální asistent Karel Wiedermerth 50)

 

Kriminální sekretář Erich Zacharias 52)

 

Kriminální rada Hanuš Ziegler 53)

 

Velitel akce rada Hugo Römer 15)

Velitel první (jižní) skupiny kriminální komisař Hans Koch 16) přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde . Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), trestného komanda Pol. Regt. 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu (bývalí zajatci rudé armády nebo němečtí občané žijící před 2. světovou válkou na území sovětského svazu). Tito vojáci se mylně označují jako vlasovci (hlavně po válce) i když s armádou generála Vlasova neměli nic společného. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.

Velitel druhé (severní) skupiny kriminální komisař Hans Schrader 17) přicházející od Vsetína. Pravděpodobná trasa zde . Tato skupina se skládala ze čtyř členů brněnského gestapa, členů zlínského a vsetínského gestapa, jednotky ZbV 31 z Rožnova (cca 30 osob) a oddílu psovodů ze Slezska, celkem cca 50-60 osob.

Velitel možné třetí skupiny není znám (asi kriminální komisař
Max Krem18) ). Tato skupina přichází od Hovězí (podle některýchpoválečných výpovědí zadržených gestapáků možná tato skupina vyšla stejně jako druhá vedená kriminálním komisařem Hansem Schraderem ze Vsetína a v lese mezi Ústím a Leskovcem zabloudili a došli až k panu Jaškovi do Hovězí). Pravděpodobná trasa z Hovězí zde , nebo ze Vsetína zde . Tato skupina se měla skládat z příslušníků ZbV31 z Hovězí a psovodů ze Slušovic. O této skupině je bohužel jenom jedna drobná zmínka, že v ní mělo být okolo dvaceti osob, ale neví se, jestli nejsou náhodou započteni už v druhé (severní) skupině.

Další vojáci Wehrmachtu byli rozmístěni podél železnice. Tito vojáci byli již od konce roku 1944 ubytováni v místní škole.

 
Kompletní mapa s pravděpodobnými trasami i s popisky zde .
 
Akce se dále zúčastnili: Jindřich Adam 19), Armbrecht 20), Alois Citovski 21), Antonín Dorazil 22)(řidič), Jan Elsesser 23), Erich Engler 24), Adolf Grigar 25), Alfréd Hanke 26), Karel Hauser 27), Herrmann 28), Herman Hildebrant 29), František Kerner 30), Klimov 31), Alois Klement 32), Adolf Knippelberger 33), Otto Kriegiesch 34), Otto Kropáček 35), Kurt Leischke 36), Liemenaus 37), MUDr Walter Marwuort 38), Ludvík Mayerhofer 39), Vincenc Mayerhofer 40), Jan Nowok 41), Augustin Peuse 42), Franz Radif 43), Karel Schiefermuller 44), Gerhard Schrott 45), František Schwarze 46), Hans Supparitsch 47), Hanz Trittner 48), Leopold Walzberger 49), Karel Wiedermerth 50), Alfred Wittmann 51), Erich Zacharias 52), Hans Ziegler 53), Alois Zitowski 54) atd.
 
Další osoby spojené s tragédií v Leskovci: 
 

 

 

 

   

Okresní četnický velitel Rudolf Gurecký (byl donucen dovést gestapáky do Leskovce) 55)

 

Nejvýše postavený odbojový pracovník v okrese Vsetín Josef Sousedík 56)

 

Velitel 1. partyzánské brigády Jana Žižky D. B. Murzin 57)

 

Zástupce velitele 1. partyzánské brigády Jana Žižky Petr Buďko 58)

  Zástupce velitele 1. partyzánské brigády Jana Žižky Ivan Petrovič Stěpanov 59)  

Jan Juříček Leskovec 102 60)

 

 

 

 

Josef Juříček Leskovec 102 61)

 

Antonín Juříček Leskovec 102 62)

 

František Juříček Leskovec 102 63)

 

Josef Vychopeň ml. Leskovec 52 64)

 

Josef Vychopeň st. Leskovec 52 65)

 

 

 

 

 

Starosta Josef Labaj Leskovec 135 66)

 

Partyzánská spojka Jan Hronek 67)

 

Obchodník Ferdinand Babmbuch z Lužné 68)

 

Jan Jašek z Hovězí 69)

 

Pavel Mucha z Leskovce 97 70)

 

Františka Machálková Leskovec 53 719)

 

 

 

 

Jan Machálek Leskovec 53 72)

 

Alois Machálek Leskovec 53 73)

 

Josef Machálek Leskovec 53 74)

 

Ladislav Machálek Leskovec 53 75)

 

Rozárie Machálková Leskovec 53 76)

 

 

 

 

 

Jan Martinec Leskovec 91 77)

 

Josef Martinec Leskovec 91 78)

 

Anna Juřičková z Leskovce 88 79)

 

Anežka Ondrášková z Prlova 80)

 

Alois Šiftař z Vysokého Pole 81)

 

vrchní strážmistr Jaroslav Surovec  82)

 

Kriminální rada Otto Koslowski 83)

 

Kriminální asistent Emil Seitz 84)

 

1)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec č.p. 67 – majitel usedlosti. Syn Martina Juříčka gruntovníka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny Juříčkové (rozené Machálkové), vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy Juříčkové rozené Muchové, Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny Machálkové (rozené Martincové). Záznam o narození v Leskovské matrice .

2)

Františka Juříčková, rozená Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky Masařové (rozené Kotrlové) ze Střelné. Záznam o oddání v Leskovské matrice .

3)

Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

4)

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67  – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

5)

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

6)

Oldřich Kaňok, někdy psáno Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal. Dokumenty z archivu SOkA ve Frýdku-Místku zde  .

7)

partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Dokumenty z moskevského archivu zde . Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic.

8)

partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

9)

partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny.

10)

partyzán Vasilij Ivanovič Lavriščev (1920 – 3. 5. 1945 Vizovice) –velitel oddílu Prlov. Zemřel při osvobozování Vizovic, kdy na kopci Barák padl do léčky vlasovcům a spolu s dalšími pěti partyzány je pohřben na hřbitově ve Vizovicích. Před válkou pracoval v kolchozu Zarja Ochrannijevič oblast Dnětropetrovsk jako kombajnista.

11)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 – asi 1946) – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Dokumenty z moskevského archivu zde .

12)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín) pochován v řádové hrobce ve Vizovicích) Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích.

13)

agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí) Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí. Vice o této osobě zde  .

14)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – důstojník čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. František Bednář byl oddán s Evou Bednářovou, se kterou měl pět dětí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech .  Vice o této osobě zde .

15)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Černě, okr. Dortmund - ?), U botanické zahrady 36, Brno – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska).

16)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pisárky 10, Brno – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke <Schmiedke>). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu.

17)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu.

18)

kriminální tajemník Maxmilián Kren (21. 8. 1903 Seeboden Kärnten - ?) Falkenstensrova 38, Brno – přidělen na gestapo v Brně, referát III B (1939-1945). Údajně zadržen na našem území – bližší informace zatím nezjištěny.

19)

vrchní kriminální asistent Jindřich Adam (?) - přidělen gestapo Brno referát II BM 1 - bližší informace zatím nezjištěny.

20)

asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?) Pražská 9, Brno - bližší informace zatím nezjištěny.

21)

kriminální asistent Alois Citovský (?) - překladatel gestapa Brno referát II BM/So - bližší informace zatím nezjištěny.

22)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10.  1946 Brno) - řidič gestapa Brno referát I G 2.

23)

pomocný zaměstnanec Jan Elsässer (?) - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

24)

kriminální asistent Erich Engler (5. 8. 1914 Düseeldorf - 12. 11. 1945 Brno) Kounicova 29, Brno - přidělen gestapo Brno, zemřel ve věznici.

25)

kriminální zaměstnanec Adolf Grigar (?) - přidělen gestapo Brno II BM 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

26)

kriminální asistent Alfréd Hanke (?) - přidělen gestapo Brno II BM 2 (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

27)

policejní tajemník Karel Hauser (?) - přidělen gestapo Brno I E 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

28)

pravděpodobně Feldwebel Hermann (?) - přidělen gestapo Ostrava, bližší informace zatím nezjištěny.

29)

smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

30)

kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 - ?) - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.

31)

Klimov (?) - bližší informace zatím nezjištěny.

32)

kriminální tajemník Alois Klement (?) - přidělen gestapo Brno (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

33)

kriminální tajemník Adolf Knippelberg (19. 7. 1907 Vídeň - ?) Dlouhá 44, Brno - přidělen gestapo Jihlava (1939-1942), Brno referát III A (1943-1945), 29.3.1944 měl v Ostravě Hrabůvce nedaleko kostela zastřelit dva piloty RAF a to Godena A. Kiddera a Thomase G. Kirby–Greena (utekli ze zajateckého tábora Stalag III Sagan v dnešním jihozápadním Polsku), koncem války zadržen Rudou armádou v Rakousku a v roce 1945 předán do československého vězení odkud utekl. Další informace zatím nezjištěny.

34)

kriminální tajemník Otto Kriegiesch (15. 6. 1907 Kurten - popraven 15. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945).

35)

kriminální asistent Otto Kropatschek (Kropáček) (?) - přidělen gestapo Brno referát II BM/So (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

36)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouhá 10b Brno - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

37)

k této osobě nic více nezjištěno.

38)

standartenführer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedoucí lékař interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

39)

vrchní kriminální asistent Ludvík Mayerhofer (21. 5. 1912 Knittelfeld - ?) Reicheltova 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny. Snad po válce zajat na našem území.

40)

kriminální tajemník Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 Vídeň - ?) Stojanova 8, Brno - přidělen gestapo Brno referát III C (1939-1945), v roce 1946 měl být již po smrti, bližší informace zatím nezjištěny.

41)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

42)

kriminální tajemník Augustin Peuse (18. 7. 1908 Belkoro - ?) Maršova 4, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1939-1940), Brno (1945), bližší informace zatím nezjištěny.

43)

kriminální tajemník Franz Radif (28. 9. 1908 Klagenfurt - popraven 8. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945).

44)

kriminální tajemník Karel Schiefermüller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nový Jičín) Falkensteinerova 38, Brno - v roce 1939 přidělen do Malacek později gestapo Vsetín, Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z možných vrahů Josefa Sousedíka. Dle poválečných svědectví měl v kanceláři úřadovny vsetínského Gestapa podrobit Sousedíka nelidskému výslechu, při němž jej Sousedík po jednom z fyzických útoků kopnul tak, až Schiefermüller spadl na zem. Tuto verzi po válce potvrdil také německý ředitel Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck.

45)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?) Silniční 39a, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). Jeho poválečný osud není znám.

46)

kriminální zaměstnanec František Schwarz (2. 7. 1914 Jihlava - popraven 10. 12. 1946) Bratislavská 61, Brno - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945). Údajně zadržen na našem území - bližší informace zatím nezjištěny.

47)

kriminální sekretář Hans Supparitsch (1. 5. 1905 - ?) - přidělen gestapo Vsetí (1939-1941), Zlín (1941-1945), zástupce vedoucího III. oddělení ve Zlíně.

48)

kriminální tajemník Hanz Trittner (8. 2. 1899 Vídeň - popraven 25. 3. 1947 Brno) Merhautova 5, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), jeho manželka Anna Tritnerová roz. Protivínská-pomocná síla na gestapu v Brně referát II F (1939-1945).

49)

vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (?) - přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.

50)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

51)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybníčku 4, Brno - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

52)

Oberscharfführer Erich Hermann August Zacharias (16. 12. 1911 - popraven 26. 2. 1948 Hameln) - přidělen gestapo Zlín, člen III. oddělení ve Zlíně. V roce 1947 stál před britským vojenským soudem v Hamburku a odsouzen za podíl na smrti zajatých důstojníků RAF. Měl českou manželku a milenku, kterou rozkázal zabít. Po konci války se ukrýval ve Wesermundu v severním Německu jako úředních v chladírně.

53)

kriminální rada Hanuš Ziegler (16. 2. 1899 Obelshausen - spáchal sebevraždu 3. 2. 1948) - přidělen gestapo Zlín, Uherské Hradiště, Moravská Ostrava. Od ledna 1940 do 2.5.1945 velitel Zlínského gestapa.

54)

kriminální asistent Alois Zitowski (?) - bližší informace zatím nezjištěny.

55)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945, někdy uváděno 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin zemřel pravděpodobně v plynové komoře KT Mauthausen. Bližší informace zde .

56)

Josef Sousedík (18. 12. 1894 Vsetín - zastřelen při výslechu 15. 12. 1944) - podnikatel, odbojář, starosta Vsetína, vynálezce - některými nazýván valašský Edison. V usedlosti Jana Juříčka měl mít uschovaný kufr s vynálezy, které chtěl patentovat až po válce. Dále měla být v kufru jeho uniforma z 1. světové války. Dle poválečné výpovědi německého ředitele Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck byl Sousedík pozván na úřadovnu k podání vysvětlení ohledně lístků na benzín. Při tomto je zatknut a v kanceláři gestapa vystaven nelidskému výslechu, při němž Sousedík gestapáka Schiefermüllera kopnul tak, až spadl na zem. Ten ho pak zastřelí třemi ranami z pistole. Sousedíkovy tělesné pozůstatky byly 2. ledna 1945 zpopelněny a uloženy pod jménem Václav Telička do urny s příslušným číslem 6954. Ta byla 12. ledna předána do rukou tajné státní policie a odvezena do Brna, odkud měla být dále převezena do Terezína. Co se s ní stalo potom, není známo. Po roce 1989 byl devět krát navržen na vyznamenání, ani jeden z polistopadových prezidentů mu vyznamenání neudělil. Když si vezmeme některé, kteří toto vyznamenání dostali, je s podivem, že tak významná osobnost odboje na Valašku toto vyznamenání nedostala. Záznam o narození v matrice katolického kostela ve Vsetíně . Záznam o svatbě v matrice katolického kostela ve Vsetíně .

57)

velitel Dajan Bajanovič Murzin Němci nazývaný Černý generál (12. 12. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druhý velitel 1. Čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, čestný občan 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

58)

kapitán Petr Fjodorovič Buďko (?) - letec-stíhač, byl sestřelen roku 1943 na frontě, raněn a léčen byl v Německu, odkud po vyléčení utekl ze zajetí a prchá na Slovensko. Posléze přechází s partyzánským oddílem Jana Žižky zpět na Moravu a stává se jedním ze zástupců velitele. Působil hlavně okolo Prlova a Ubla.

59)

Ivan Petrovič Stěpanov (v ruském vojenském archivu uveden jako Ivan Stěpanov, zdroj TsAMO, fond 58, i.č. 927429 ) (asi 7. 2. 1920 - 10. 4.  1945 Čerňava) - komisař a zástupce velitele 1. partyzánské brigády Jana Žižky, velitel oddílu - mezi partyzány i pomocníky byl jeden z nejoblíbenějších. Podle některých se měl koncem března 1945 spolu s velitelem brigády Dajanem Bajanovičem Murzinem přesunout z Foukalovi vily do Leskovce k Juříčkům, ale tato informace se nám nepodařila potvrdit. Dokumenty z moskevského archivu zde .

60)

Jan Juříček (7. 10. 1889 Leskovec - 31. 8. 1942 Osvětim) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939 (asi Obrana národa), byl zatčen a vězněn v Praze. Dne 14.8.1942 byl převezen z Prahy do Osvětimi kde 31.8.1942 umírá (dle lékařské zprávy na infarkt). Záznam o narození v matrice Horního sboru ve Vsetíně . Bližší informace zde .

61)

Josef Juříček (3. 10. 1902 Leskovec - 4. 2. 1980 Vsetín) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Antonínem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Antonínem ve své chalupě v Leskovci č.p. 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Na podzim roku 1944 odchází do ilegality a stává se členem 1 Čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Po odepsání z evidence obyvatelstva ho začalo hledat gestapo. Bližší informace zde .

62)

Antonín Juříček (18. 7. 1906 Leskovec - 6. 2. 1983 Vsetín) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Josefem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Josefem ve své chalupě v Leskovci č.p. 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Jako jediný z bratrů zůstává policejně přihlášený a pracuje dále v Zbrojovce Vsetín až do února 1945, kdy se začíná starat o svoji nemocnou setru Rozárku. Po úmrtí Rozárky již nenastupuje do práce, ale tovární průkazku Waffenwerke Brünn a.g. Werk III. - Wsetin si ponechává. Tato průkazka mu později při Leskovské tragédii asi zachránila život, protože v osudný den 3. dubna 1945 byl u své chalupy legitimován gestapáky. Bližší informace zde .

63)

František Juříček (13. 11. 1913 Leskovec - 28. 4. 2005 Vsetín) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939 (tiskli spolu s bratry Josefem a Antonínem letáky), při rozvážení novin byl v Rokytnici shozen z kola německou hlídkou. Za šíření protiněmeckých letáků strávil 48 měsíců po věznicích a koncentračních táborech. Na jaře 1945 byl propuštěn z koncentračního tábora Breslau, ze kterého se vrátil slepý. Po válce vedl trafiku v Leskovci blízko Obecního úřadu (u zastávky autobusu). Bližší informace zde.

64)

Josef Vychopeň ml. (13. 12. 1928 Leskovec) Leskovec 52 - účastník tragédie.

65)

Josef Vychopeň st. (29. 4. 1903 Leskovec - 4. 10. 1966 Leskovec) Leskovec 52 - účastník tragédie, kdy ze svým synem museli zapřáhnout vozy s uloupenými věcmi z Juříčkovy usedlosti v Leskovci 67. Tyto uloupené věci odvezli před hospodu u Štastných a odtud je odvezl pan Mucha do blízké vesnice Hovězí, kde je Němci prodávají nebo vyměňují za jídlo.

66)

Josef Labaj (1. 4. 1888 Leskovec - ) Leskovec 138 - v té době starosta obce, přímý účastník Leskovské tragédie. Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně . Záznam o svatbě v Leskovské matrice .

67)

partyzánská spojka Jan Hronek (7. 6. 1931 Uherské Hradiště) - působil v prostoru Vsetín - Leskovec - Valašská Polanka - Prlov. Často jezdil na Vsetín pro lékaře Dušana Kalandru, který ošetřoval partyzány (dle jeho osobního vyprávění jel i pro Dr. Kalandru i v případě Kosti Kalabalina, který trpěl střevními problémy a ošetřovatel partyzánů bratr Agapitus si s tím už nevěděl rady). Spolu se svým otcem (řídícím ve Valašské Polance) ukradly ustupujícím Hlinkovcům, kteří se usídlili ve škole ve Valašské Polance zbraně, které pak předali partyzánům. Za svoji odbojovou činnost byl na Vsetíně 5. května 1945 vyznamenán generálem Klapálkem medailí za chrabrost .

68)

Ferdinand Babmbuch (2. 6. 1909 Vsetín - 14. 8. 1973 Lužná) Lužné 107 - obchodník, který zajišťoval potraviny pro partyzány.

69)

Jan Jašek (20. 1. 1902 Hovězí - 5. 1. 1974 Hovězí) Hovězí 135 - pasekář, který byl donucen pod hrozbou zastřelením dovést skupinu vedenou asi kriminálním komisařem Maxe Kremem (Hovězská) k usedlosti u Juříčků (Leskovec 67). Sám se málem stal obětí, ale nakonec na přímluvu německého velitele, který byl na vojně jeho nadřízeným a poznal ho, nebyl zastřelen za spolupráci s partyzány. Záznam o narození v Hovězské matrice .

70)

Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?) Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození z Liptálské matriky zde . Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde .

71)

Františka Holubcová rozená Machálková (2. 2. 1920 - ?) Leskovec 53 - účastnice tragédie. Bydlela spolu s maminou Rozárií a bratry Janem, Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička paní Holubcové a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

72)

Jan Machálek (7. 4. 1924  Leskovec - ?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička pana Machálka a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

73)

Alois Machálek (?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Janem, Josefem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička pana Machálka a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

74)

Josef Machálek (?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Janem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička pana Machálka a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

75)

Ladislav Machálek (?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Janem, Josefem a Aloisem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička pana Machálka a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

76)

Rozarie Machálková (?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlela spolu se svými dětmi Františkou, Janem, Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (tchýně paní Machálkové a matka Jana Juříčka st. byly sestry).

77)

Jan Martinec (?) Leskovec 91 - partyzánská spojka, díky kterému nebyla tragédie v Leskovci ještě větší. Kdoví co by se stalo, kdyby neodvedl 15 partyzánů dvanáct hodin před akcí do Lhoty.

78)

Josef Martinec (12. 12. 1906 - ?) Leskovec 91 - k jeho domu (taktéž mlýn) s největší pravděpodobností dovedl skupinu Hanse Kocha zatčený okresní četnický velitel Rudolf Gurecký.

79)

Anna Juřičková (10. 7. 1874 Seninka - ?) Leskovec 1 - v horní části obce, vedle Řezníčkova mlýna (tento dům už nestojí a na jeho místě stojí dům č. 89). Matka Jana Juřičky, zakladatele bunkru v Juříčkově usedlosti. Během války ukrývala ve svém domě židovskou dívku Alici Tomoszkovou rozenou Vlčkovou. Po válce u ní bydlela po odpykání trestu do července 1954 i Jiřina Muchová.

80)

Anežka Ondrášková (6. 3. 1928 Prlov - 23. 4. 1945 Prlov) Prlov 77 - údajná snoubenka komisaře Sergeje Sorokina, který byl zastřelen a upálen v usedlosti u Juříčků (Leskovec 67). Ona sama označena Oškerou jako partyzánka a při prlovské tragédii dne 23. dubna 1945 zastřelena a upálena v domě rodičů.

81)

Alois Šiftař (17. 6. 1912 Vysoké Pole - ?) Vysoké Pole 79 - hostinský a pomocník partyzánů. V jeho sklepě se po Leskovské tragédii a ošetření u Kajšů v Uble ukrýval Vasilij Fjodorovič Sapelnik. Ten byl ve sklepení hostince i v době kdy Němci táhli na Ploštinu. Po válce Sapelnik odjíždí do Malacek, kde jeho stopa končí. Pan Šiftař byl pak v padesátých letech souzen za spolupráci ze skupinou Světlana (III odboj).

82)

vrchní strážmistr Jaroslav Surovec (?) - sloužil na četnické stanici ve Valašské Polance, spolupracoval s 1 čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky a odbojovou organizací Pro vlast. Ručil svým životem za bezpečnost velitele Murzina, když se léčil v Leskovci a v Senince. Po válce odešel na stanici SNB do Uherského Brodu.

83)

kriminální komisař Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno) - přidělen gestapo Brno (1939-1945), vedoucího referátu II A (komunismus, marxismus, levicový odboj, ruští navrátilci a emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbraně, třaskaviny, přečiny proti zákonu o tzv. záludných útocích na stát, reakce, opozice, poslech zakázaných radiových stanic), II S (mravní záležitosti, homosexuálové – neměl jediného zaměstnance a později byl tento referát zcela zrušen) a II H (Erkennungsdienst – porušení zákona Němci) v Brně. Po zatčení se pokusil dvakrát spáchat sebevraždu a to v Plzni (20. 1. 1947 podřezání žil žiletkou) a pak v Brně (3.4.1947 pistolí – dva průstřely prsou).

84)

kriminální asistent Emil Seitz (Zajíc) (26. 2. 1915 Dolní Kounice - popraven 21. 12. 1946 Brno) Poděbradova 1, Brno - přidělen gestapo Brno, referát II A (komunismus, marxismus, levicový odboj, ruští navrátilci a emigranti z Ukrajiny), kde osobně řídil činnost některých konfidentů. Byl osobně při výslechu Františka Bednáře (tlumočil Koslowskému), když prozradil přesné umístění bunkru u Juříčků v Leskovci. Proč čekalo Brněnské gestapo s akcí až na zatčení Gureckého se můžeme dnes už jen dohadovat.

 

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 07. 04. 2018