Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Protokol s Kurtem Leischkem  1) (pan Kovařík 2) nesprávně uvedl jako protokol Alfréda Wittmanna 3))

                      

Akční referát IV 2a v Leskovci v okrese Vsetín
 
Jak už známo domluvili se V- muži v roce 1944 (František Bednář 4)(B-35) a František Šmíd 5) (B-105) v případě porážky Německa si  spojením  F-agentem Petr (Bartoš) 6) zajistili alibi.  
Oni si  vybudovali ilegální síť, kterou součástí byli Bartoš a jejich příkazci statní policie.
K jejich osobní ochraně a v případě odhalení té záležitosti, rozhodli se vybudovat si tajný bunkr, kde se v případě nutnosti mohli schovat.
Tento plán se i vyplnil.
Bednář byl iniciátorem této celé záležitosti. Bednář se domluvil s jedním známým, který vlastnil mlýn v jednom malém bočním údolí mezi Leskovcem a Valašskou Polankou, tento muž byl srozuměn s celým plánem a dal Bednářovi povoleni. K tomu poskytl Műller 7) stavební materiál.
Jak Bednář Műller poznal to mi není známo.
Bunkr byl solidně vybudovaný ve sklepě obytného domu se dvojitým stropem a se vchodem ze stáje a jedním nouzovým východem ve stráni směrem k lesu, dům stál ve stráni.
Bunkr byl hotový na podzim 1944 a od tohoto okamžiku byl známý a používaný v ilegálních kruzích především u partyzánů.
Jak později vyšlo najevo, byli zde u Műllera často vůdce partyzánu major Murzin 8) a jeho zástupce kapitán Štěpanov 9). Potom jak byl Bednář zajatý, dal detailní údaje o poloze pozemku a bunkru s kresbami.
V ilegálních kruzích na národním výboře ve Vsetíně měl Bednář velmi dobré kontakty.
Proto znal Bednář velmi dobře okresního velitele poručíka Gureckého 10), který byl pravou rukou předsedy národního výboru ve Vsetíně Sousedíka 11). Gurecký byl velite1em policie a mezi civilním obyvatelstvem bylo známo, ze Gurecký má těsné kontakty s partyzány v Beskydech.
Od toho okamžiku jak začalo zatýkaní ve Vsetíně, odstoupil Gurecký z funkce kvůli nemoci a zdržoval se na neznámém místě jižně od Vsetína. Gurecký věděl také o bunkru.
Jak bylo jeho podílení na ilegální činnosti známo na národním výboře a byl na něj vydán zatykač, nebyl Gurecký ve Vsetíně.
U dotazu u policejního územního Velení v Brně vyšlo najevo, že Gurecký je koncem ledna nebo únoru 1945 pozván do Brna k oficiálnímu (úřednímu) lékařskému vyšetření.
Tohoto termínu bylo vyčkáno a policejní územní vedení v Brně bylo informováno, že když se tam Gurecký bude hlásit, informovat patřičné služební místo.
Gurecký se pak skutečně hlásil v Brně a byl potom jak se to na "služebním místě" dozvěděli zatčen na policejním úředním vedení v Brně.
Plukovník Langhammer 12) sdělil později stav věci (situaci) a také sdělil oficiálně zatčení Gureckého.
U výslechu přiznal Gurecký jeho ilegální činnost na národním výboře a také jeho kontakt F k partyzánům, kteří střídavě u Műllera pobývali. Gurecký se také vyjádřil o střídavém pobytu majora Murzina a kapitána Štěpanova.
Vzhledem k aktivní  Spolupráci s partyzány, byl výsledek výslechu do Referátu IV 2a začleněn.
Kriminální Soudce Romer 13) nařídil pak nečekaný přepad mlýna a bunkru.
Na přesné datum si nevzpomínám, ale bylo to přibližně v půlce března 1945.
Na této akci se podílely sily Brněnského "služebního místa" a "zbV -Vedeni 31 Rosenau,  tyto byly na místo dopraveny s Omnibusem.
Vůdce-SS Hauptstunnführer Schrader 14) se na této akci podílel taktéž.
Akci řídil osobně kriminální soudce Romer. Dále se na akci podíleli: kriminální komisar Koch 15), ten vedl také protokol (referát) IV 2a a kriminální komisar Armbrecht 16) a také SS-Standartenführer Marquot 17) jako policejní lékař. Já jsem byl také v této akci zapojen od Odděleni IV Ko a obdržel jsem rozkaz dohromady s zbV Vedeni 31 akční místo ze severu zablokovat.
Večer před tím jsem jel s osobním autem do Vsetína spolu s řidičem (Dorazil 18) a 2. úředníky: Scheiferműller 19) a Wiedermeth 20)) ke "Aussenstelle"(zevní služební místo?), kde jsem se setkal s SS-Hauptführer Schrader a prohovořil jsem s ním náš úkol.
V noci jsme vyrazili pěšky spolu se silami zbV. Kommandos 31 na akční místo, kde jsme brzy ráno dorazili a potom jsme círka 200 metru od mlýna v půlkruhu zatarasili.
Takto jsme zůstali až do konce té akce.
O průběhu cele akce referuji částečně z vlastního pozorovaní a částečně z pozorovaní ostatních účastníků akce. Náš příchod se časově kryl s příchodem ostatních sil brněnského služebního místa, ti přišli od jihu.
Na nasazení přímo ve mlýně se podílelo i ruské komando podle referátu IV 2a pod vedením volžského Němce Hildebrandta 21).
Jako znalý místa byl zde také poručík Gurecký.
Nejprve byl jeden z rusů k sousednímu statku, aby vyslal souseda od Műllera do mlýna se zprávou, aby Műller vyšel ze mlýna k velitelství akce, které bylo na kraji lesa.
Műller přišel skutečně tam a dostal příkaz, partyzánům, kteří u něho doma jsou, aby se vzdali.
Pravděpodobně Műller partyzány nepřesvědčil, aby se vzdali, protože jen on sám s rodinou opustil dum.
Později byla vyslána skupina pod vedením kom. Kocha k mlýnu. Najednou z mlýna někdo vystřelil. Nato bylo na mlýnici vystřeleno s pancéřovou pěsti.
Další průběh útoku na mlýn jsem nemohl pozorovat.
Nakonec přišlo na rohu mlýna k přestřelce.
Také byly vrhnuty ruční granáty do větrací šachty ke nouzovému východu od bunkru.
Partyzáni, kteří skutečně ve mlýnu byli, se zabarikádovali v bunkru a stříleli dále ze zálohy, to prodloužilo celou akci.
Teprve s vykouřením bunkru bylo dosaženo, že 2 partyzáni ukryt opustili, 3. se dále skrývali pod dvojitou stěnou  bunkru.
Akce byla ukončena krátce po poledni.
Jak si mlhavě vzpomínám byli 3 partyzáni, 1 úředník Jagt-vedeni Reg. 21 zastřeleni a krim.. sekretář Novok 22) na paži postřelen. Ferned civilní obyvatel 23), který byl donucen se na útoku na bunkr podílet, byl na rameni postřelen. První pomoc poskytoval Dr. Marquet.
Dále byla celá rodina Műllerova na místě popravena kvůli pomoci partyzánům.
Potom jak bylo několik vozů s prádlem, potravinami a vybavením ze mlýna vydrancováno, byl cely mlýn zapálen.
Já jsem potom, jak jsem můj příkaz zátarasu splnil, předčasně místo akce opustil a jel jsem přes Vsetín, Moravské . "Bílé Zámky" a Olomouc do Brna zpět.
Jak dalece byli ti tři zastřeleni partyzáni identifikováni mi není známo, protože ta celá záležitost byla v rukou
referenta IV 2a. Stejně tak mi není známo co se později stalo s poručíkem Gureckým.
 
Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde .
 

1)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouhá 10b Brno - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

2)

autor bakalářské práce o Leskovské tragédii. Práci si můžete přečíst zde

3)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybníčku 4, Brno - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

4)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – důstojník čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. František Bednář byl oddán s Evou Bednářovou, se kterou měl pět dětí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech .  Vice o této osobě zde .

5)

agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí) Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí. Vice o této osobě zde  .

6)

Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York) velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola). 

7)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec č.p. 67 – majitel usedlosti. Syn Martina Juříčka gruntovníka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny Juříčkové (rozené Machálkové), vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy Juříčkové rozené Muchové, Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny Machálkové (rozené Martincové). Záznam o narození v Leskovské matrice . 

8)

velitel Dajan Bajanovič Murzin Němci nazývaný Černý generál (12. 12. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druhý velitel 1. Čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, čestný občan 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

9)

Ivan Petrovič Stěpanov (v ruském vojenském archivu uveden jako Ivan Stěpanov, zdroj TsAMO, fond 58, i.č. 927429 ) (asi 7. 2. 1920 - 10. 4.  1945 Čerňava) - komisař a zástupce velitele 1. partyzánské brigády Jana Žižky, velitel oddílu - mezi partyzány i pomocníky byl jeden z nejoblíbenějších. Podle některých se měl koncem března 1945 spolu s velitelem brigády Dajanem Bajanovičem Murzinem přesunout z Foukalovi vily do Leskovce k Juříčkům, ale tato informace se nám nepodařila potvrdit. Dokumenty z moskevského archivu zde .

10)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945, někdy uváděno 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin zemřel pravděpodobně v plynové komoře KT Mauthausen. Bližší informace zde .

11)

Josef Sousedík (18. 12. 1894 Vsetín - zastřelen při výslechu 15. 12. 1944) - podnikatel, odbojář, starosta Vsetína, vynálezce - některými nazýván valašský Edison. V usedlosti Jana Juříčka měl mít uschovaný kufr s vynálezy, které chtěl patentovat až po válce. Dále měla být v kufru jeho uniforma z 1. světové války. Dle poválečné výpovědi německého ředitele Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck byl Sousedík pozván na úřadovnu k podání vysvětlení ohledně lístků na benzín. Při tomto je zatknut a v kanceláři gestapa vystaven nelidskému výslechu, při němž Sousedík gestapáka Schiefermüllera kopnul tak, až spadl na zem. Ten ho pak zastřelí třemi ranami z pistole. Sousedíkovy tělesné pozůstatky byly 2. ledna 1945 zpopelněny a uloženy pod jménem Václav Telička do urny s příslušným číslem 6954. Ta byla 12. ledna předána do rukou tajné státní policie a odvezena do Brna, odkud měla být dále převezena do Terezína. Co se s ní stalo potom, není známo. Po roce 1989 byl devět krát navržen na vyznamenání, ani jeden z polistopadových prezidentů mu vyznamenání neudělil. Když si vezmeme některé, kteří toto vyznamenání dostali, je s podivem, že tak významná osobnost odboje na Valašku toto vyznamenání nedostala. Záznam o narození v matrice katolického kostela ve Vsetíně . Záznam o svatbě v matrice katolického kostela ve Vsetíně .

12)

německý zemský velitel četnictva na Moravě plk. Wilhelm Langhammer (18. 3. 1942 – 9. 5. 1945).

13)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Černě, okr. Dortmund - ?), U botanické zahrady 36, Brno – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska).

14)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu.

15)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pisárky 10, Brno – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke <Schmiedke>). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu.

16)

asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?) Pražská 9, Brno - bližší informace zatím nezjištěny.

17)

standartenführer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedoucí lékař interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

18)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10.  1946 Brno) - řidič gestapa Brno referát I G 2.

19)

kriminální tajemník Karel Schiefermüller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nový Jičín) Falkensteinerova 38, Brno - v roce 1939 přidělen do Malacek později gestapo Vsetín, Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z možných vrahů Josefa Sousedíka. Dle poválečných svědectví měl v kanceláři úřadovny vsetínského Gestapa podrobit Sousedíka nelidskému výslechu, při němž jej Sousedík po jednom z fyzických útoků kopnul tak, až Schiefermüller spadl na zem. Tuto verzi po válce potvrdil také německý ředitel Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck.

20)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

21)

smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

22)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

23)

Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?) Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození z Liptálské matriky zde . Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde .

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 03. 2018