Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Svědectví Alici Tomoszkové rozené Vlčkové:
 
Bylo mi tenkrát osmnáct. Když zahynula v roce 1942 v koncentračním táboře Osvětim moje maminka, uchýlila jsem se na radu známých do laskavé náruče Anny Juříčkové v Leskovci. Tehdy jsem netušila rozsah hrdinství svých nových přátel, kteří pomáhali nedaleko ukrytým partyzánům, kteří s pomocí další Juříčkovy rodiny na pasekách ve mlýně vybudovali solidní bunkr s tajnou vysílačkou, rozmnožovacím strojem, skladištěm zbraní, ba dokonce i jejich opravnu.
Blížil se konec války, svoboda byla téměř na dosah ruky.
Fašisté s nebývalou zarputilostí dokazovali svou nelidskou brutalitu. Dne 2. dubna 1) v ranních hodinách přepadli palbou leskovecký mlýn. Z budovy násilím vyvlekli celou rodinu. Otce Jana Juříčka uvázali ke stromu, strašlivě jej mučili, aby prozradil sídlo partyzánů. Devatenáctiletý syn Jan se vytrhl gestapákům, vběhl do hořící stodoly a raději uhořel v plamenech. Šestnáctiletou Františku zastřelili spolu s otcem, když odmítla vypovídat. Stejný osud stihli matku Františku.
Mezitím slídící psi gestapa objevili blízký bunkr s pěti partyzány. Došlo k nerovnému boji. Kosťa 2), Vasil 3), Saška  4), komisař Sergej 5) a Čech Oldřich Kaňok z Frýdku 6) bojovali do posledního dechu. Při zpáteční cestě gestapáci zjistili, že u mlýna zůstala ještě čtrnáctiletá dcera Marie, kterou ve své nepříčetné zběsilosti upálili zaživa v plamenech mlýna.
 
Alice Vlčková 7)
 

1)

událost se stala v úterý 3. dubna 1945 den po velikonocích.

2)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 – asi 1946) – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Dokumenty z moskevského archivu zde .

3)

partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny

nebo partyzán Vasilij Ivanovič Lavriščev (1920 – 3. 5. 1945 Vizovice) –velitel oddílu Prlov. Zemřel při osvobozování Vizovic, kdy na kopci Barák padl do léčky vlasovcům a spolu s dalšími pěti partyzány je pohřben na hřbitově ve Vizovicích. Před válkou pracoval v kolchozu Zarja Ochrannijevič oblast Dnětropetrovsk jako kombajnista.

4)

partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Dokumenty z moskevského archivu zde . Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic. 

5)

partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

6)

Oldřich Kaňok, někdy psáno Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal. Dokumenty z archivu SOkA ve Frýdku-Místku zde  .

7)

dotyčná se skutečně ukrývala v Leskovci u paní Anny Juřičkové v horní části obce, vedle Řezníčkova mlýna (tento dům už nestojí a na jeho místě stojí dům č. 89). Její vyprávění se značně liší od svědectví očitých svědků a je velmi nepřesné. Anna Juřičková (pozor s krátkým i) je matkou Jana Juřičky, zakladatele bunkru v Juříčkově usedlosti. Jan Juřička nějaký čas pobýval v Hrabové v hospodě, kterou vlastnil otec Alice Vlčkové viz popis zde . Alice Vlčková pobývala nějaký čas i u rodiny Vlhové.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 03. 2018