Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Od vypálení Juříčkova mlýna uplynulo šedesát let

 

V neděli 3. dubna uplynulo přesně šedesát let ode dne, kdy němečtí vojáci v závěru druhé světové války vypálili Juříčkův mlýn v Leskovci. Životem za řádění nacistů tehdy zaplatilo osm lidí.

Partyzánský odboj ve druhé světové válce významnou měrou podporoval spojenecké síly proti německým okupantům. Partyzáni se ukrývali převážně v usedlostech v horách. Jednou z nich byl leskovecký Juříčkův mlýn. O úkrytu v něm se nacisté dozvěděli od konfidenta F. Bednáře, který dohodl jeho vybudování s pasekářem Janem Juříčkem. Po zatčení v závěru roku 1944 pro „dvojí hru“ předal Bednář gestapu i plánek krytu. V následujících týdnech Němci z několika zdrojů dostali informace, že se Juříčkův mlýn skrývají partyzáni a na 3. dubna 1945 zosnovali osudný zátah.

Brzy ráno zmíněného dne se stahovaly oddíly nacistů k Juříčkovu mlýnu, kde se kromě Juříčkovy rodiny nacházeli partyzáni Alexander Kotljarov, Sergej Sorokin, Oldřich Kaňok, Konstantin Kalabalin, Vasil Lavriščev a jejich ošetřovatel Oldřich Bláha.

Po vzbuzení a vyvlečení majitele Jana Juříčka byla za okamžik vyvedena i manželka se synem a dcerami s rukama spjatýma za krkem. Mezitím se němečtí vojáci vrhli na Jana Juříčka a bili ho tak dlouho, až klesl na zem. Poté ho svázali a přivázali ke stromu. Zatím jiní vojáci dobývali obytné místnosti a bunkr, který byl tak důmyslně sestrojen, že by jej nenalezl žádný, jen ten, kdo v něm jednou skutečně byl. Ale Němci byli přesně informováni o všem. Jeden příslušník gestapa střelil z pancéřové pěsti ze vzdálenosti asi 20 metrů přímo do oken bunkru, které bylo zazděno a zamaskováno bukovými fošnami. Tato rána způsobila v bunkru takovou detonaci, že se větší část krytiny z obydlí sesypala. Ostatní stříleli a házeli granáty do všech oken a do každého otvoru v budově. Tohoto zmatku využili Kalabalin a Lavriščev, kteří se dostali do náhonu pod mlýnské kolo, kde živi přečkali řádění nacistů. Avšak ani po delší střelbě nikdo z domu nevycházel. Na toto pustošení musela po celou dobu přihlížet i celá rodina Juříčkova z protější stráně, čekajíc sama na rozhodnutí o svém bytí a nebytí.

Poté přišel rozkaz předvést hospodáře Jana Juříčka staršího. Přivedli ho na dvůr se svázanýma rukama na provázku jako psa, obstoupili jej a rozkázali mu vyvést všechen dobytek ze chléva. Poté měl vyvést z úkrytu i partyzány. Odešel tedy do chléva, odkud byl také vchod do bunkru, aby odsud vyvedl partyzány. Za několik málo minut vyšel ven s tím, že už jdou. Všichni vojáci byli v pohotovosti připraveni ke střelbě a nedočkavě čekali na svou kořist. Za okamžik vyběhl ošetřovatel Bláha s rukama nad hlavou, protože sám uznal, že je to marný boj proti takové přesile. Němci jej ihned obklopili, svázali a odvedli k výslechu. Když za ním už nikdo nevycházel, opět posílali Juříčka, aby přivedl ostatní. Hospodář opět vešel do bunkru. Po delší chvíli se vrátil a za ním vyběhl sovětský partyzán Sorokin, který střílel kolem sebe. Po asi 10 metrech úniku byl Němci zastřelen. Nacisté znovu vyhnali majitele do bunkru pro další partyzány. Stejně jako předtím vyšel první Juříček a za ním vyběhl další sovětský partyzán Kotljarov, který byl okamžitě nacistickou přesilou zastřelen. Naposledy tedy hnali Němci Juříčka do bunkru, aby přivedl všechny partyzány, nebo že jej ihned zastřelí. Ten odepřel tam jít s tím vysvětlením, že už tam nikdo není. Vzápětí Němci obklopili Juříčka, jeden z nacistů nad ním vynesl ortel smrti a druhý ho revolverem jednou ranou do hlavy zastřelil.

Nyní už neměli nacističtí násilníci, koho by do bunkru poslali a sami se tam báli vkročit. Tak použili všech zbraní, které měli při sobě a ze stavení udělali trosky. Když ustali a viděli, že je všechno marné, zavolali Jana Juříčka mladšího, aby okamžitě přišel a hned jej poslali do bunkru pro zbývající partyzány. Ten poslušně vstoupil, ale již z něho společně s Kaňokem nevyšel. Potom nacisté zavolali na dvůr zbylé členy Juříčkovy rodiny. Když manželka a dvě dcery přišly, ozvaly se tři rány, kterými Němci zbaběle trojici zastřelili.

Na to Němci začali opět střílet do budovy a do oken a dveří házeli granáty. To trvalo asi hodinu. Němcům se totiž stále zdálo, že nenašli ještě všechni partyzány, na které se tak velkou přesilou připravili. Když z domu stále nikdo nevycházel, zavolali starostu Labaje, radního Muchu a souseda  Machálka, kteří se museli prokopávat do bunkru. Při práci byl postřelen Mucha. Němci znova začali do sklepa střílet a házet granáty. Poté vehnali do bunkru Bláhu vytahovat mrtvoly. Kaňok se zastřelil a Juříček mladší pravděpodobně udusil.

Nakonec Němci zapálili obytnou budovu a hospodářské stavení. Předtím vynesli všechny cenné věci, šatstvo, obilí, včetně dobytka a drůbeže, naložili na žebřiňáky a přikázali místnímu občanovi Výchopňovi, aby vše odvezl. Do hořících budov naházeli lidské oběti. Pak ještě vytrhali z kůlny prkna a spolu s dalšími potřebnými věcmi k hospodářství je naházeli do ohně na tyto mrtvé. Přes celou dobu svého řádění se smáli a nechali si hrát z rádia německou stanici.

Ve 13 hodin se nacisti soustředili k odchodu a odvedli se sebou i Bláhu. Poté na místě zůstaly ještě asi dva dny hlídky, aby zamezily příchodu civilních osob na místo činu. Na straně nacistů byl jeden člověk zastřelen a několik zraněno. Zadržovaní obyvatelé Leskovce byli propuštěni domů. Tím skončilo jedno z posledních řádění gestapáků z Brna.

Šedesáté výročí od této tragédie si představitelé Leskovce připomněli v sobotu 2. dubna. Starosta obce Miroslav Holubec a místostarostka Jana Šťatsná položili u památníku před Juříčkovým mlýnem květiny a uctili tak památku obětí nacistického řádění.     

 

Za přispění materiálů Antonína Juříčka a Ludvíka Kovaříka připravil Michal Horský

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 23. 11. 2017