Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

Svědectví "Alice od Juříčků"

Bylo mi tenkrát osmnáct.Když zahynula v roce 1942 v koncentračním táboře Osvětim moje maminka, uchýlila jsem se na radu známých do laskavé náruče Anny Juříčkové v Leskovci. Tehdy jsem netušila rozsah hrdinství svých nových přátel,kteří pomáhali nedaleko ukrytým partyzánům, kteří s pomocí další Juříčkovy rodiny na pasekách ve mlýně vybudovali solidní bunkr s tajnou vysílačkou, rozmnožovacím strojem, skladištěm zbraní, ba dokonce i jejich opravnu.
Blížil se konec války, svoboda byla téměř na dosah ruky.
Fašisté s nebývalou zarputilostí dokazovali svou nelidskou brutalitu. Dne 2. dubna ( tady se autorka plete, bylo to 3.dubna -pozn. přepisovatelky) v ranních hodinách přepadli palbou leskovecký mlýn. Z budovy násilím vyvlekli celou rodinu. Otce Jana Juříčka 1) uvázali ke stromu, strašlivě jej mučili, aby prozradil sídlo partyzánů. Devatenáctiletý syn Jan 2) se vytrhl gestapákům, vběhl do hořící stodoly a raději uhořel v plamenech. Šestnáctiletou Františku 3) zastřelili spolu s otcem, když odmítla vypovídat. Stejný osud stihli matku Františku 4).
Mezitím slídící psi gestapa objevili blízký bunkr s pěti partyzány. Došlo k nerovnému boji. Kosťa 5), Vasil 6), Saška 7), komisař Sergej 8) a Čech Oldřich Kaňok z Frýdku 9) bojovali do posledního dechu. Při zpáteční cestě gestapáci zjistili, že u mlýna zůstala ještě čtrnáctiletá dcera Marie 10), kterou ve své nepříčetné zběsilosti upálili zaživa v plamenech mlýna.
Toto je příběh jedné rodiny, rodiny Juřičků z Leskovce. V místech, kde stával mlýn, zůstaly jen základy. U nich je pomník, kolem ticho, přerušované ptačím zpěvem. Opět je jaro. A já, „Alice od Juříčků“  11), po čtyřicáté stojím v místech, která jsou svědectvím strašné 1idské zvůle, ale i nesmírného hrdinství.
Alice Tomoszková- rozená Vlčková
Ostrava -Hrabová
 

1)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec č.p. 67 – majitel usedlosti. Syn Martina Juříčka gruntovníka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny Juříčkové (rozené Machálkové), vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy Juříčkové rozené Muchové, Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny Machálkové (rozené Martincové). Záznam o narození v Leskovské matrice .   

2)

Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

3)

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67  – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

4)

Františka Juříčková, rozená Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky Masařové (rozené Kotrlové) ze Střelné. Záznam o oddání v Leskovské matrice . 

5)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 – asi 1946) – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Dokumenty z moskevského archivu zde .

6)

partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny

 nebo partyzán Vasilij Ivanovič Lavriščev (1920 – 3. 5. 1945 Vizovice) –velitel oddílu Prlov. Zemřel při osvobozování Vizovic, kdy na kopci Barák padl do léčky vlasovcům a spolu s dalšími pěti partyzány je pohřben na hřbitově ve Vizovicích. Před válkou pracoval v kolchozu Zarja Ochrannijevič oblast Dnětropetrovsk jako kombajnista.

7)

partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Dokumenty z moskevského archivu zde . Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic.

8)

partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

9)

Oldřich Kaňok, někdy psáno Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal. Dokumenty z archivu SOkA ve Frýdku-Místku zde  .

10)

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

11)

dotyčná se skutečně ukrývala v Leskovci u paní Anny Juříčkové (Leskovec č.p. 1) v horní části obce, vedle Řezníčkova mlýna. Její vyprávění se značně liší od svědectví očitých svědků a je velmi nepřesné.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 03. 2018