Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Poděkování

Email

 

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Dopisy Jana Juřičky 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

 

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

 

o ráno 4. dubna 1944 1)

 

Psal se rok 19442). Bratři Antonín3) a Josef Juříčkovi4) šli v pondělí velikonoční spát až téměř o půlnoci. Oba pracovali ve vsetínské Zbrojovce a příští den měli odpolední směnu 5). Ten den do noci poslouchali sovětský rozhlas. V úterý o půl šesté hodině ráno je probudila silná střelba. Antonín oddělal z malého okénka zatemnění a oba bratři pohlédli ven – strnuli. Venku se to hemžilo nacistickými vojáky.
V prvé chvíli si bratři mysleli, že je někdo udal. Vždyť u sebe ukrývali sovětského důstojníka, poručíka Rudé armády Jefimoviče Kalabelina6) z Charkova, který utekl z koncentračního tábora v Německu. Nu a jejich bratr František7) byl také v koncentračním táboře za rozšiřování letáků proti říši, zatímco jejich nejstarší bratr Jan8) za svou odbojovou činnost byl umučen v Osvětimi. Vroubků tedy dosti. Bratři se dívali, jak se nacistické hordy valí ze všech stran. Z Hovězí, od Valašské Polanky i od Vsetína. Antonín posléze vylezl na půdu domku, odkud vše pozoroval, zatím co jeho bratrovi Josefovi se podařilo utéci. A hrůzné divadlo, jež na Vsetínsku nemá obdoby – započalo.
Nacističtí vojáci přivedli důchodce Jana Lukáška9) a donutili jej k neradostnému úkolu. Musel jít vzbudit mlynáře Juříčka10) a jeho rodinu. Když mlynář vyšel hned se ho katané chopili. Uvázali jej u stromu a začali tlouci. Za chvíli k němu přivázali jeho tři děti11) a manželku12). To už nacisté ze všech stran pálili do mlýna. Nakonec Antonín viděl, jak se na plných vozech odvážejí naloupené věci z Juříčkova mlýna. Ale to už plameny pohltili stavení a v něm nešťastné oběti.
Bilance tohoto hrozného vandalského činu nebyla pro nacisty vůbec lichotivá. Ta ohromná spousta vojáků zastřelila dvě děti, jednu ženu a jednoho bezbranného muže. Mlynářův syn Jan spolu s partyzánem Kaniokem13) volili raději smrt, nežli se dostat do rukou katanů. Pouze dva sovětští partyzáni14) do své hrdinské smrti bojovali se zbraní v ruce proti ohromné vojenské přesile fašistů.
Jeden voják wehrmachtu byl partyzány při přestřelce zabit15), druhý těžce zraněn16). Z toho je vidět jak docela malé skupiny partyzánů vázaly na sebe velké síly nacistů, které jim pak scházeli na frontě.
34 roků již uplynulo od tohoto barbarského činu. Pro nás, kteří dnes žijeme ve svobodném Československu vykoupené tolika oběťmi hrdinů, platí dvojnásob při vzpomínce na hrůznou tragédii Juříčkovy rodiny z Leskovce ono Fučíkovo: „Lidé bděte“.

 

                                                                                                                             Eduard Šulák

1)

tisková chyba správně 3. dubna 1945. 

2)

tisková chyba správně 1945.

3)

Antonín Juříček (18. 7. 1906 Leskovec - 6. 2. 1983 Vsetín) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Josefem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Josefem ve své chalupě v Leskovci č.p. 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Jako jediný z bratrů zůstává policejně přihlášený a pracuje dále v Zbrojovce Vsetín až do února 1945, kdy se začíná starat o svoji nemocnou setru Rozárku. Po úmrtí Rozárky již nenastupuje do práce, ale tovární průkazku Waffenwerke Brünn a.g. Werk III. - Wsetin si ponechává. Tato průkazka mu později při Leskovské tragédii asi zachránila život, protože v osudný den 3. dubna 1945 byl u své chalupy legitimován gestapáky. Bližší informace zde .

4)

Josef Juříček (3. 10. 1902 Leskovec - 4. 2. 1980 Vsetín) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Antonínem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Antonínem ve své chalupě v Leskovci č.p. 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Na podzim roku 1944 odchází do ilegality a stává se členem 1 Čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Po odepsání z evidence obyvatelstva ho začalo hledat gestapo. Bližší informace zde .

5)

neshoduje se s výpovědí Josefa Juříčka sepsanou hned po válce.

6)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 – asi 1946) – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Dokumenty z moskevského archivu zde .

7)

František Juříček (13. 11. 1913 Leskovec - 28. 4. 2005 Vsetín) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939 (tiskli spolu s bratry Josefem a Antonínem letáky), při rozvážení novin byl v Rokytnici shozen z kola německou hlídkou. Za šíření protiněmeckých letáků strávil 48 měsíců po věznicích a koncentračních táborech. Na jaře 1945 byl propuštěn z koncentračního tábora Breslau, ze kterého se vrátil slepý. Po válce vedl trafiku v Leskovci blízko Obecního úřadu (u zastávky autobusu). Bližší informace zde.

8)

Jan Juříček (7. 10. 1889 Leskovec - 31. 8. 1942 Osvětim) Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939 (asi Obrana národa), byl zatčen a vězněn v Praze. Dne 14.8.1942 byl převezen z Prahy do Osvětimi kde 31.8.1942 umírá (dle lékařské zprávy na infarkt). Záznam o narození v matrice Horního sboru ve Vsetíně . Bližší informace zde .

9)

Jan Lukášek (16. 5. 1988 Leskovec - ?) - Leskovec 91, zemědělský dělník, čeledín.

10)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec č.p. 67 – majitel usedlosti. Syn Martina Juříčka gruntovníka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny Juříčkové (rozené Machálkové), vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy Juříčkové rozené Muchové, Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny Machálkové (rozené Martincové). Záznam o narození v Leskovské matrice . 

11)

Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67  – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

12)

Františka Juříčková, rozená Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky Masařové (rozené Kotrlové) ze Střelné. Záznam o oddání v Leskovské matrice . 

13)

Oldřich Kaňok, někdy psáno Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal. Dokumenty z archivu SOkA ve Frýdku-Místku zde  .

14)

partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Dokumenty z moskevského archivu zde . Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic  

a partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

15)

neznámí voják - po jeho identitě pátráme.

16)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 10. 03. 2018